Článek
Po 56 hodinách od útoku podnikly speciální bezpečnostní jednotky akci na záchranu rukojmích. Výsledkem bylo zabití téměř všech povstalců, ale bohužel také smrt 129 rukojmích z řad diváků i herců, mezi nimi i osmi cizinců.
Většina z nich, až na pět, kteří zahynuli střelnou zbraní, zemřela následkem otravy paralytickým plynem, který použily speciální jednotky. Na straně teroristů byla bilance 40 mrtvých (také několik žen) a dva zadržení. Na 700 rukojmích se podařilo zachránit.
Lhal Putin?
Nyní, rok po tragických událostech, obvinila skupina obránců lidských práv ruského prezidenta Vladimíra Putina ze zatajování a zkreslování informací týkajících se okolností osvobozování rukojmích. Její představitelé na tiskové konferenci v Moskvě oznámili, že hodlají žalovat ruské úřady u Evropského soudu pro lidská práva za ohrožení životů rukojmích.
"Vyzýváme prezidenta Putina, aby předložil veřejnosti pravdivé informace o prostředku použitém při osvobozování rukojmích a aby oficiálně objasnil skutečné okolnosti této události. V souladu se zákonem nemůže být tato informace tajná," uvádí se v prohlášení skupiny Společná akce, sdružující zejména pozůstalé po obětech z divadla.
Příliš nejasností
Smrt tolika civilistů rozpoutala debaty o úspěšnosti zásahu již loni koncem října. Kreml se hájil tím, že v případě mírnější akce by bylo obětí daleko více, neboť únosci hodlali na svém těle odpálit výbušniny, pozůstalí po obětech a někteří ochránci lidských práv hovoří o zbytečném masakru, který byl navíc provázen nejasnými informacemi a arogancí státní moci.
Že nedošlo k výbuchu, vysvětloval jeden ze zadržených tím, že teroristky, které byly připraveny odpálit výbušniny, k tomu nedostaly příkaz od svého vůdce, protože ten byl v okamžiku akce mimo divadelní sál. Federální bezpečnostní služba (FSB) však tvrdila, že útočníci byli vybaveni mobilními telefony, jejichž síť byla před útokem zásahových jednotek vyřazena z provozu.
Noční útok
Ozbrojenci vnikli do Kulturního domu závodu na výrobu kuličkových ložisek v ulici Dubrovskaja (Dubrovka), kde se tehdy hrál úspěšný muzikál Nord-Ost, ve 21:15 hodin moskevského času. Komando dalo ruské vládě sedm dní na to, aby zastavila operace v Čečensku, stáhla své jednotky z této republiky a osvobodila čečenské zajatce. Únosci také propustili na 200 lidí - muslimů, Gruzínců, dětí a těhotných žen.
Následující den zástupci Červeného kříže a několik osobností, které si povstalci vybrali, zahájili vyjednávání (mimo jiné zpěvák a poslanec Josif Kobzon, pravicoví politici Boris Němcov, Irina Chakamadová či Grigorij Javlinskij a novinářka Anna Politkovská známá reportážemi z Čečenska). Odpoledne byla zastřelena jedna žena, která se pokusila utéci, několika rukojmím se ale uprchnout podařilo.
Neznámý plyn
Třetí den, 25. října, šéf FSB Nikolaj Patrušev oznámil, že v případě propuštění všech rukojmích budou ušetřeny životy teroristů. Ti ale pohrozili popravami od 04:00 hodin moskevského času následující den, pokud vláda nesplní jejich požadavky. Pokračovalo vyjednávání a rukojmí dostali poprvé vodu, potraviny a hygienické potřeby. Rebelové také další z nich osvobodili.
V půl šesté ráno místního času 26. října pak podnikly síly ministerstva vnitra a speciální jednotky akci na záchranu rukojmích. Útok provedly s pomocí v té době neznámého plynu, který se stal poté jádrem spekulací. Až čtyři dny po operaci ministr zdravotnictví Jurij Ševčenko oficiálně oznámil, že při osvobozování rukojmích byl použit prostředek na bázi fentanylu a zároveň popřel použití zakázaných látek.
Vláda vyplatila rodinám mrtvých 100 tisíc rublů (přibližně stejně v korunách) a rukojmí, kteří přežili, dostali 50 tisíc rublů.
Neúspěšné žaloby
Pozůstalým se to však zdá málo a proto podali již několik desítek žalob, jež však až na malé výjimky byly neúspěšné. Asi pětadvacetiletý vůdce teroristů Movsar Barajev byl jedním z nového pokolení čečenských polních velitelů. Kromě nezávislosti Čečenska se také údajně mstil za smrt svého strýce Arbiho Barajeva, kterého zabila ruská armáda v červnu 2001 v jeho rodné vesnici Alchan Kala.
Letos v dubnu komentátorka listu Novaja gazeta Anna Politkovská napsala, že mezi teroristy, kteří přepadli divadlo, byli prý agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o "řízený teroristický útok", o jehož přípravě věděly zvláštní služby i vedení země.
Úspěšná akce?
Poradce prezidenta Putina pro otázky Čečenska Sergej Jastržembskij Právu loni řekl, že Rusko sice nevyužilo při potlačení teroristů pomoc zahraničních specialistů, ale uplatnilo některé mezinárodní zkušenosti v této oblasti.
"Samozřejmě, že zvláštní služby na celém světě pečlivě studují zkušenosti z osvobozování rukojmích v jiných zemích. To není tajemstvím. Stejně jako to, že různé západní zvláštní služby v budoucnosti - pokud dojde k obdobné situaci - budou vycházet ze zkušeností, které získalo nyní Rusko," řekl Jastržembskij.
Dodal, že asi 30 zvláštních služeb ze Západu i ze Společenství nezávislých států Rusku druhý den blahopřálo k úspěchu celé operace, kterou prý odborníci hodnotili jako "jednoznačně úspěšnou".
