Článek
„Z této částky se nedá vyžít, zároveň platit za rehabilitaci a léky. Proto prosíme vládu o dalších 500 zlotých (tři tisíce korun) pro každého,“ říká mluvčí protestujících Iwona Hartwichová, jejíž 24letý syn Jakub má ochrnuté ruce i nohy.
Protestující, kteří od 18. dubna nevyšli z budovy Sejmu, protože ty, kteří museli např. zajít k lékaři, už ochranka zpět do parlamentu nevpustila, přespávají na matracích na chodbě před hlavním jednacím sálem, kde tráví celých 24 hodin.
Peníze nemáme, opakuje vláda
„Nezbylo nám nic jiného než se rozhodnout pro tento krok, neboť postižení lidé v Polsku jsou zcela na okraji zájmu politiků. My nepotřebujeme peníze na rozhazování či luxus, ale na to, aby naše děti nehladověly a mohly důstojně žít,“ upozorňuje Hartwichová.
Mezi protestujícími je i 58letá Malgorzata Domasiewiczová, matka od narození těžce postižených synů ve věku 35 a 20 let. „Nemluví ani nechodí a chtěla bych jim pomoci, ale bez peněz to nejde, i když se o ně starám 24 hodin denně,“ řekla deníku Gazeta Wyborcza. Společně i se syny dostávají podporu 2650 zlotých (necelých 16 tisíc Kč) měsíčně a příspěvek na rehabilitaci a léky by jim velmi pomohl.
Do obklíčeného Sarajeva jsem se s humanitární pomocí dostala vícekrát, ovšem do Sejmu připomínajícího pevnost ne
„Takových dětí, jaké máme my, které se o sebe nedokážou postarat, je v Polsku okolo 280 tisíc. Vláda vzkazuje, že nám s finančním příspěvkem na léky a rehabilitaci nemůže pomoci, protože v rozpočtu na to chybějí peníze,“ posteskla si Hartwichová.
Na vzduch jen s poslanci
Dodala, že za nimi zašla ministryně práce a sociálních věcí Elzbieta Rafalská a navrhla jim, že v částce, kterou požadují, jim budou dodávat např. jednorázové pleny pro dospělé. Ty však ne všichni potřebují a navíc peníze od vlády skončí v různých nadacích a ti ve skutečné nouzi zase nic nedostanou.
„Vládní Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že na pomoc těžce postiženým nemá peníze, ale např. tři miliardy zlotých (přes 16 miliard korun) ročně na Polskou televizi, z níž si udělala vlastní stranickou hlásnou troubu, najde bez nejmenších problémů,“ upozornil nezávislý senátor Marek Borowski.
Dodal, že na volební cíle PiS vyhazuje miliardy bez nejmenšího studu, avšak na podporu těch, kteří ji nejvíce potřebují, očividně nemyslí, protože od lidí, kteří často nemají ani volební právo, přízeň ani nečeká. Za protestujícími nevpustili ani Janinu Ochockou, šéfku Humanitní akce, která chodí o berlích. „Do obklíčeného Sarajeva jsem se s humanitární pomocí dostala vícekrát, ovšem do Sejmu připomínajícího pevnost ne,“ řekla.
Protestujícím nedovolují otevírat okna a na vzduch mohou jen s poslanci, a to pouze ti němí, aby nemohli informovat novináře, kteří zase mají komplikovaný vstup do Sejmu.
Bývalý polský prezident Lech Walesa při své červencové návštěvě Evropského centra Solidarity v Gdaňsku
To rozhořčilo exprezidenta Lecha Walesu, který přišel vozíčkáře v pondělí podpořit. „Volali jste mě, tak jsem zde,” řekl Walesa mezi vozíčkáři, s nimiž strávil přibližně hodinu. „Chci přispět k vašemu boji,” dodal exprezident, který byl v úřadu v letech 1990 až 1995.
„Udělám vše, co mohu, abych vám pomohl,” citovala Walesu agentura AFP, podle které ale někdejší prezident svůj příslib nijak neupřesnil. Protestujícím však poradil hledat podporu u „důležitých sociálních skupin” jako jsou horníci a pošťáci.
Podle agentury AP tvořily většinu Walesových výroků výpady na adresu vlády. „Těch několik lidí, kteří jsou u moci, se soustředí hlavně na rozsévání sporů. Prostřednictvím hádek a svárů se snaží zůstat u moci,” prohlásil. „Musíme tyto lidi co nejdříve odstavit od moci. Se zlem bojují zlem a s protiprávností protiprávností,” doplnil někdejší vůdce protikomunistického hnutí Solidarita, jenž v roce 1983 získal Nobelovu cenu.