Článek
„Cožpak jsme své peníze promarnili?“ tážou se už podle serveru The Hill často velcí dárci republikánů v zákulisí. Odstrašujícím příkladem je floridský exguvernér Jeb Bush, člen politické dynastie, považovaný loni za prezidentského favorita. Ani s podporou 50 miliónů dolarů, zdaleka největší ze všech letošních uchazečů, se nedokázal prosadit.
Pomyslným trychtýřem pro toky darovaných peněz jsou takzvané „politické akční supervýbory“, které jsou organizačně i účetnicky nezávislé, ale inzerují ve prospěch konkrétního kandidáta či strany. Rozmachem prošly od roku 2010, kdy nejvyšší soud rozhodl, že neomezené finanční příspěvky na podporu uchazečů jsou součástí ústavou zaručeného práva svobody projevu, čímž smetl zákon omezující úlohu vlivových skupin na financování voleb.
Sponzory se podařilo uchlácholit
Pochybnosti mezi zámožnými dárci rostou, ale Mikovi Murphymu, jenž stojí právě za Bushem, se zatím podařilo sponzory uchlácholit. „Ještě si neujasnili, co se děje. Vědí zatím, že běžné věci nefungují,“ říká John Jordan, kalifornský vinař, který vede výbor ve prospěch senátora Marka Rubia a zaměřuje se na podání informací zábavnou formou, která má vést lidi k tomu, aby si je na webu přeposílali.
„Schopnost získat peníze vytváří předpoklad pro možné vítězství, ale ne vždy zvýší strop,“ dodal.
Bývalý šéf Sněmovny z 90. let Newt Gingrich ve výbory věří. Nicméně radí se závěry počkat příštích 40 až 50 dní, kdy teprve začnou pršet útočné spoty v médiích.