Rekordní vzestup obliby protiimigrační AfD nebere konce

Ve volbách do Spolkového sněmu by v současné době vládní, tzv. semaforová koalice stále nezískala většinu. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze by dosáhla 17 procent (–1 proti začátku července). Zelení by po mírném zisku měli 15 procent (+1). Liberální FDP by zůstala beze změny na sedmi procentech, zjistila ARD.

Opoziční unie CDU/CSU by i přes lehké oslabení zůstala nejsilnější s 27 procenty (–1). Na druhém místě by se stejně jako v předchozím měsíci umístila protiimigrační AfD, která by s 21 procenty mohla opět překonat své maximum z července (+1). Všechny ostatní strany by dohromady měly 13 procent, včetně Levice se 4 procenty.

Pohled Němců na jejich vládu zůstává i nadále nepříznivý. S prací kabinetu složeného z SPD, Zelených a FDP vyjádřila spokojenost pouhá pětina (21 procent). Jen ministr obrany Boris Pistorius (SPD) si udržel převážně pozitivní ohlas (54 procent spokojenosti, což je nejvyšší hodnota v rámci ARD-DeutschlandTrendu, u všech ostatních ministrů převažuje nespokojenost). A kancléř Olaf Scholz dosáhl nejnižšího hodnocení od svého nástupu do funkce, a to 31 procent.

V minulosti největší opoziční strana obvykle těžila z vysoké míry nespokojenosti s vládou. V současnosti je tomu tak pouze v omezené míře. Ačkoli je CDU/CSU v aktuálním průzkumu nejpopulárnější stranou, jen malé procento respondentů se domnívá, že vláda vedená CDU/CSU by byla schopna lépe řešit úkoly a problémy, kterým Německo čelí.

Pouze pětina (19 procent; +2 proti prosinci 2022) si myslí, že vláda vedená CDU/CSU by si s vládnutím poradila lépe, 17 procent (-5) soudí, že CDU/CSU by si vedla podobně dobře, 36 procent (+6), že stejně špatně, a 21 procent (-3) si myslí, že vláda vedená CDU/CSU by na tom byla hůře.

Exkancléřka Angela Merkelová byla po mnoho let jedním z nejdůležitějších důvodů, proč voliči odevzdali svůj hlas CDU. Její přitažlivost někdy zastínila obsahové otázky. Nyní se CDU nachází v nové situaci: po 16 letech ve vládě je strana součástí opozice a musí se zorientovat jak obsahově, tak personálně. Třetina (33 procent) voličů CDU tvrdí, že přesně ví, co představuje. Necelá třetina (31 procent) si také myslí, že CDU má cit pro to, co v současnosti ovlivňuje atmosféru v Německu. Většina oprávněných voličů však s těmito tvrzeními nesouhlasí.

Postojem k případné spolupráci s AfD se nezabývá jen CDU. Od chvíle, kdy byl před několika týdny poprvé v Německu zvolen okresní hejtman z kandidátky AfD, se stále častěji diskutuje o tom, jak s AfD jednat v obcích, městech a okresech.

Sedm z deseti (70 procent) respondentů se domnívá, že strany by měly o schválení návrhů AfD rozhodovat případ od případu; přibližně čtvrtina (24 procent) má za to, že ostatní strany by měly návrhy AfD zásadně odmítat.

I zde přetrvávají zřetelné rozdíly mezi východním a západním Německem. Na západě má zásadní odmítání návrhů AfD dvakrát větší podporu (27 procent) než v nových spolkových zemích (13 procent). Příznivci Zelených jsou jako jediní většinového názoru, že návrhy AfD by měly být zásadně odmítnuty, tento názor zastává 51 procent z nich.