Rekordní sucho. Hladina Amazonky je na historickém minimu

Podle nejnovějších dat rekordně nejnižší hladinu naměřili geologové na řece Madeira, která patří mezi hlavní přítoky Amazonky. Ve městě Porto Velho spadla na pouhých 48 cm ze svého běžného průměru přes tři metry. Podobně dopadlo měření i v brazilském městě Tabatinga na hranicích s Kolumbií. Některá ramena řek zcela vyschla.

Hladina toků se v příštích měsících velmi pravděpodobně nezmění. Brazilská agentura pro monitorování přírodních katastrof označila současné sucho za „nejintenzivnější a nejrozsáhlejší“, jaké kdy zaznamenala. Znepokojující je podle ní především fakt, že Amazonka začala vysychat už na začátku suchého období, které pravidelně trvá od června do listopadu.

Nedaleko vyschlého ramena řeky Solimoes, na jezeře Tefé, během loňského sucha uhynulo více než 200 sladkovodních delfínů. Nejen v bezprostřední blízkosti toků, ale v celé Amazonii také vysychá vegetace. To pak způsobuje požáry napříč jihoamerickými státy. Amazonka přitom hraje zásadní roli v boji proti změně klimatu.

Nízký stav hladiny řeky má katastrofální dopad na životy místních obyvatel, kteří ji každodenně využívají k dopravě. Zakotvené lodě končí na suchu. Je přitom zcela nemožné do některých měst dopravit životně důležité zásoby, včetně potravin a pitné vody. Podle brazilské agentury Cemadena ve více než 100 obcích nepršelo přes 150 dní.

Situaci na řece zásadně ovlivnil i rok 2023, kdy Amazonii trápil jev El Niňo, který způsobil v oblasti větší sucha a vyšší teploty. Oblast tehdy zaznamenala nejsušší období za posledních 45 let. „Změna klimatu není téma budoucnosti, například za 10 nebo 20 let. Přišla teď a má mnohem větší sílu, než jsme očekávali,“ řekl mluvčí Greenpeace Romulo Batista.

Extrémní kácení deštných pralesů má jak podle místních, tak expertů, největší podíl na klimatických změnách v Amazonii. Za posledních 50 let byla v oblasti vykácena zhruba pětina deštných pralesů. Právě odolnost těchto stromů pomáhá proti suchům. Zároveň stromy napomáhají ke zvýšení množství srážek, což by pomohlo zvýšit hladiny řek.

Cílem je tedy řešit úbytek lesů, bez nich je totiž Amazonie mnohem zranitelnější. Ideálně odlesňování radikálně ukončit. To přislíbil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva do roku 2030.