Článek
Rumunsko se od ledna stane jediným členským státem Unie, kde veškeré náklady sociálního zabezpečení ponesou zaměstnanci.
Vyplývá to z daňové reformy, kterou minulý týden mimořádným dekretem schválila vláda sociálního demokrata Mihaie Tudosea. Odboráři tvrdí, že tato změna připraví zaměstnance nejméně o osm procent čistého příjmu.
Tudoseův kabinet přenastavil i firemní daně: malé firmy s ročním obratem pod milión eur (zhruba 25,6 mil. Kč) napříště zaplatí jednoprocentní daň z obratu místo 16procentní daně ze zisku. Ostatním tato daň klesne na 10 procent.
Protestovala i Dacia
Nesouhlas s reformou, která je podle kritiků málo připravená, už vyjádřili někteří investoři a prezident Klaus Iohannis. Už v úterý minulého týdne se demonstrovalo v jihorumunském městě Mioveni, kde má sídlo automobilka Dacia, největší rumunský exportér.
O víkendu se nespokojenci shromáždili v ulicích metropole Bukurešti, ale i Kluže, Brašova, Bistrity, Baia Mare a Alba Iulia. V hlavním městě demonstranti došli k budově vlády a pak k sídlu Sociálnědemokratické strany (PSD), na které házeli toaletní papíry. Požadovali přitom demisi kabinetu a skandovali „zloději“ a „PSD, rudý mor“.
Vláda ale tvrdí, že reforma omezí byrokracii, daňové úniky a zvýší příjmy rozpočtu. Spoléhá také na další změnu zákona, která má ztížit nadnárodním společnostem, aby zisky vyváděly mateřským firmám do zahraničí. Kritici ale soudí, že změny jdou příliš překotně.
Nedůvěru prohlubuje také skutečnost, že změny v daních provází reforma soudního systému. Plánované úpravy totiž omezí pravomoci protikorupční prokuratury, která je velmi aktivní. Za poslední tři roky například obžalovala téměř dva tisíce osob v kauzách zneužití postavení se škodami dosahujícími v přepočtu 27 miliard Kč.
Největším „úlovkem“ protikorupční policie je Liviu Dragnea, šéf vládnoucí PSD, kterého vyšetřuje kvůli podezření ze zneužívání pravomocí, založení kriminální skupiny a podvodům s cílem nezákonně získat evropské dotace. Dragnea, jenž je šéfem dolní komory parlamentu, už byl shledán vinným z volebních podvodů a je vyšetřován také v jiném případu, kdy údajně zneužil své funkce.
Média také v této souvislosti připomínají únorovou vlnu nepokojů, kdy se kvůli dekretu, který by dekriminalizoval určitou část korupčních činů, do ulic vydalo nejvíc Rumunů od pádu komunistického režimu v roce 1989. Soc. dem. kabinet tehdejšího premiéra Sorina Grindeanua nakonec dekret zrušil a o několik měsíců později odstoupil.
Hospodářství se daří
I když Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí a mnozí jeho obyvatele považují za národ migrantů, kteří utíkají za prací do zahraničí, rumunskému hospodářství se daří.
Soukromá spotřeba dosáhla loni devítiletého maxima a v první polovině letošního roku narostla o dalších osm procent. Ve druhém čtvrtletí letoška zaznamenalo Rumunsko meziročně největší hospodářský růst v rámci EU, a to 5,7 procenta. Obzvlášť rychle se rozvíjejí moderní technologie: do roku 2025 by měly tvořit 12 procent HDP.
