Hlavní obsah

Referendum o názvu Makedonie ztroskotalo, přišlo málo lidí

Skopje
Aktualizováno

Referendum o změně názvu státu Makedonie na Severní Makedonii v neděli ztroskotalo na nízké účasti občanů na hlasování. S odvoláním na večerní sdělení státní volební komise to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno pouze 34 procent hlasovacích lístků. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.

Foto: Thanassis Stavrakis, ČTK/AP

Volební místnosti během referenda o názvu země v makedonské metropoli Skopje.

Článek

Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však nedělní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že by mohla výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění. Podle průzkumů přitom pravděpodobně většina těch Makedonců, kteří k urnám přišli, hlasovala pro dohodu o změně názvu země.

Podle agentury AP však předběžné výsledky z téměř poloviny volebních místností ukazují, že přes 90% hlasujících bylo pro změnu názvu země na Severní Makedonii.

Zaev: Lidé jsou pro

Nedostatečný počet hlasujících u volebních uren je však považován za prohru vládního kabinetu premiéra Zaeva. „Obrovská většina” hlasovala pro členství země v NATO a v EU, prohlásil večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Nyní podle něj musí být „toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu”. Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU,” ujistil Zaev.

Foto: Stoyan Nenov, Reuters

Makedonský premiér Zoran Zaev

Makedonci hlasovali o schválení dohody se sousedním Řeckem o názvu země. Její přejmenování na Severní Makedonii má bývalé jugoslávské republice umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii. Otázka v referendu zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?”

Spory s Řeckem

Pro případnou změnu názvu země se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců makedonského parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní.

Opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. „Je jasné, že dohoda s Řeckem nedostala od lidu zelenou,” řekl novinářům po plebiscitu lídr hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristiajn Mickoski.

Přejmenování balkánské země má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám.

Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje už celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga a amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten na své návštěvě varoval před ruským vměšováním do referenda.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám