Článek
Díky reformě by příslušníci albánské menšiny, která tvoří asi čtvrtinu z celkového počtu 2,2 milionu obyvatel země, zaujali vedoucí pozice ve správě zhruba tuctu z celkového počtu 34 oblastí Makedonie.
Celonárodní referendum rozhodovalo o osudu mírové dohody.
Ta v roce 2001 ukončila ozbrojený konflikt mezi centrální mocí a ozbrojenými albánskými rebely požadujícími rozsáhlejší menšinová práva pro makedonské Albánce.
Bojkot plebiscitu
Vypsání referenda prosadili opoziční makedonští nacionalisté. Vláda však dohodu, umožňující mj. větší podíl Albánců na samosprávě albánských oblastí, nadále prosazuje a před hlasováním proto vyzývala voliče, aby k urnám nechodili.
"Vyzývám občany, aby nehlasovali, a nevyvolávali tím politické krize v decentralizaci země a v našem směřování do EU a NATO," apelovala na poslední chvíli na Makedonce vicepremiérka Radmila Sekerinska.
Premiér Hari Kostov dokonce hrozil, že pokud protialbánský blok s referendem uspěje, podá demisi. Výzvou k bojkotu na referendum zareagovalo i mezinárodní společenství.
Spor USA a Řecko
Několik dní před referendem se vyostřily také diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a Řeckem. Stalo se tak poté, co Washington přiznal Skopje oficiální název Makedonie. Jméno si přitom nárokují právě Atény.
Podle pozorovatelů šlo o ústupek USA směrem ke Skopje. [celá zpráva]