Řecko se loučí s posledním králem Konstantinem II.

Bývalému panovníkovi, který zemřel v úterý ve věku 82 let, se pokloní královské rodiny z Británie, Dánska, Lucemburska, Monaka, Nizozemska, Norska a Španělska.

Konstantin byl prezidentem 1964 a 1973, ovšem byl v dějinách Řecka rozporuplnou postavou. Vláda se proto rozhodla, že mu neudělí poctu státního pohřbu. Soukromý obřad začíná v poledne v aténské metropolitní katedrále a očekává se téměř 200 hostů.

Zúčastní se celá španělská královská rodina, dánská královna Markéta II. a korunní princ Frederik, švédská královská rodina, nizozemský král a královna, lucemburský velkovévoda Henri, norský korunní princ Haakon a monacký kníže Albert II.

Britskou korunu bude zastupovat princezna Anna, dcera zesnulé královny Alžběty II. Neočekává se, že by se k ní připojil král Karel III., který byl bratrancem bývalého řeckého krále, ani Konstantinův kmotřenec princ William.

Řecký prezident ani premiérka se pohřbu neúčastní. Vládu zastoupí místopředseda vlády Panagiotis Pikrammenos a ministryně kultury a sportu Lina Mendoniová.

Mnoho Řeků cítí vůči bývalému králi buď lhostejnost, nebo odpor. Konstantin, poslední člen stoleté dynastie, byl v čele země fakticky jen tři roky, když se v roce 1967 ujala vlády v zemi brutální vojenská diktatura.

Podle odtajněných amerických diplomatických depeší Konstantin před převratem možná sám uvažoval o stanném právu.

Téměř osm měsíců poté, co se junta chopila moci, zorganizoval Konstantin vojenský protipřevrat, který však selhal. Spolu se zbytkem královské rodiny uprchl do Říma a později do Londýna.

V roce 1973 junta zrušila monarchii a po obnovení demokracie v roce 1974 si Řekové odhlasovali neobnovení královské rodiny.

Později se Konstantin dostal do ostrého majetkového sporu s řeckým státem a v roce 1994 mu bylo odebráno řecké občanství.