Článek
Řecký ministr zahraničí Petros Molyviatis neodjel kvůli sporu na summit Evropské unie v Bruselu.
Hned si předvolal amerického velvyslance v Aténách Thomase Millera a protestoval proti tomuto kroku Washingtonu. "Kromě našeho protestu jsem poukázal na mnoho negativních důsledků, které bude mít toto jednostranné americké rozhodnutí," informoval později Molyviatis na tiskové konferenci.
USA již v červnu 2003 vyvolaly pobouření Řecka, když použily název Makedonie v dohodě uzavřené se Skopje. Po zásahu tehdejšího šéfa řecké diplomacie Jorgose Papandrea americké ministerstvo uvedlo, že název Makedonie použitý v dohodě je neformální a že nejde o uznání této země pod tímto jménem.
"Spojené státy uznávají formálně Makedonii jako Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii," řekl tehdy mluvčí Richard Boucher. Svůj postoj Washington změnil oficiálně počátkem listopadu.
Athény versus Skopje
- Řecko již od vyhlášení nezávislosti Makedonie v roce 1991 odmítalo, aby země používala označení Makedonie.
- Řecko tvrdí, že označení patří pouze starověkému makedonskému království zahrnutého dnes v hranicích Řecka. Označení Makedonie prý zpochybňuje řeckou územní integritu.
- řecká diplomacie si proto vynutila, že sousední země byla do OSN v roce 1993 přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
- oblast, jež byla nazývána Makedonie, byla v balkánských válkách z let 1912 a 1913 rozdělena na tři části: tzv. Vardarská Makedonie se stala součástí Srbska, poté Jugoslávie a od roku 1991 je samostatná. Tzv. Egejská Makedonie patří Řecku; Bulharsko má tzv. Pirinskou Makedonii.
- Makedonie je v Iráku. Zemi nedávno navštívil americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
Zdroj ČTK
Podle pozorovatelů jde o ústupek Washingtonu směrem ke Skopje. V zemi totiž v neděli proběhne referendum o tom, zda voliči schválí větší autonomii etnickým Albáncům.