Článek
Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli.
Podle zdrojů německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby dohodnou s věřiteli.
„Premiér předložil třem lídrům řecký návrh vzájemně výhodné dohody, která zajistí konečné řešení a neodsune řešení problému na později,“ stojí podle agentury Reuters v prohlášení Tsiprasova úřadu. Premiér se v neděli telefonicky spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Ve státní pokladně bude chybět až 3,6 miliardy eur
Řecko musí do konce tohoto měsíce uhradit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,6 miliardy eur. Začátkem července ho pak čeká další vydání - na platy státních zaměstnanců a na důchody by mělo vyplatit 2,2 miliardy eur. I kdyby se do té doby podařilo vyjednat oboustranně přijatelné podmínky pro vyplacení zbylých 7,2 miliard eur z balíku mezinárodní finanční pomoci, bude časový harmonogram tak napjatý, že Řekové zřejmě musejí počítat se zpožděním výplaty mezd a důchodů nebo s jejich krácením.
Německý FAS v neděli s odkazem na interní propočty věřitelských institucí napsal, že v řecké státní pokladně budou koncem června chybět dvě až 3,6 miliardy eur a případná výplata dalších peněz od věřitelů může kvůli schvalovacím procedurám ve státech eurozóny dorazit až po půlce července.
Dohodu s Aténami totiž musí schválit vlády zemí eurozóny, v pěti státech včetně Německa je dokonce potřeba i souhlas parlamentů. To se nestihne dříve než v polovině července, teprve poté by mohly do Řecka peníze dorazit.
O dalším osudu jihoevropské země může definitivně rozhodnout už pondělní mimořádný summit politických špiček eurozóny. Celý víkend proto probíhají intenzivní debaty v Řecku i v Evropě. Tsipras na neděli svolal mimořádnou schůzi své vlády, kde chce ladit další postup. Atény zatím ale dál odmítají úsporná opatření, které jim kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí navrhli věřitelé a které předpokládají mimo jiné snížení důchodů nebo zvýšení DPH.