Článek
Řecko čekají 7. července předčasné volby po jasné prohře vládního levicového hnutí SYRIZA ve víkendovém hlasování do Evropského parlamentu.
Rozhodnutí premiéra Alexise Tsiprase (44) požádat prezidenta Prokopise Pavlopulose (68) o vypsání předčasných voleb souvisí s výrazným prvenstvím, které si zajistila opoziční Nová demokracie.
Pro SYRIZU hlasovalo 24 procent Řeků, zatímco pro Novou demokracii přes 33 procent voličů.
SYRIZA musela škrtat a propuštět
Všechny předvolební průzkumy jasný náskok konzervativců předvídaly. Nikdo však neočekával tak výrazné vítězství Nové demokracie pod vedením Kyriakose Mitsotakise (50). Ten převzal vedení strany v roce 2016. Pochází z jedné ze tří politických dynastií Řecka (Papandreovi, Karamanlisové a Mitsotakisové), které – s jistými přestávkami – vládnou zemi po celou její poválečnou historii.
Otec Konstantinos Mitsotakis vedl Novou demokracii v devadesátých letech a zemi jako premiér v rozmezí 1990 až 1993. Sestra Dora Bakojanniová (65) působila dlouhá léta jako šéfka diplomacie a primátorka Atén.
Je také příznačné, že novým primátorem Atén podle všeho bude Konstantinos Bakojannis (41), syn Dory a synovec Kyriakose Mitsotakise, který v prvním kole místních voleb obdržel 42 procent hlasů Atéňanů, a zajistil si tak 25procentní náskok před kandidátem SYRIZY.
Kyriakos Mitsotakis u voleb
Očekávaný návrat rodiny Mitsotakisů a vůbec triumf konzervativců v místních a europarlamentních volbách se vysvětluje značným rozčarováním levicových voličů nad způsobem vládnutí SYRIZY, která v roce 2015 podepsala s unijními představiteli a Mezinárodním měnovým fondem tzv. třetí memorandum, jež přineslo řadu nových škrtů a dalších bolestných opatření.
Levicové vládě se sice podařilo minulý rok v srpnu ukončit tento osmiletý stav bezprostředního „opatrovnictví“ země ze strany unijních mechanismů a do velké míry stabilizovat řeckou ekonomiku, tyto výsledky se však zatím nestačily promítnout do každodenního života řeckých občanů.
Dozvuky krize nelze pominout
Shodou okolností byly minulé pondělí oznámeny výsledky hospodaření za první čtvrtletí tohoto roku, kdy Řecko vykazuje přebytek platební bilance ve výši 1,4 miliardy eur (36,16 mld. korun).
Řada pozorovatelů označuje výsledek za „krvavý přebytek“, jelikož pochází z nadměrné daňové zátěže běžných občanů a malých a středních podniků. Země během osmileté krize přišla o čtvrtinu svého HDP a o půl milionu mladých kvalifikovaných občanů, kteří utekli do zahraničí před hrozbou dvacetiprocentní nezaměstnanosti.