Rebel Melnyk si přál, aby nezůstal kámen na kameni. Povedlo se

Zelenskyj to později ve svém každodenním videoposelství vylíčil jako naprostou rutinu. „Rotace je běžnou součástí diplomatické praxe. Noví zástupci Ukrajiny jsou jmenováni pro Českou republiku, Německo, Maďarsko, Norsko a Indii,“ řekl.

Do jaké míry to souvisí s Melnykovými výroky na adresu ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery, v nichž popíral jeho podíl na etnických čistkách vůči Polákům i jeho antisemitismus, zůstávalo nejasné. Banderu historici obviňují z kolaborace s nacisty a z aspoň částečné odpovědnosti za vyvražďování Poláků a Židů za druhé světové války. V Melnykově vlasti, na západní Ukrajině, je však Bandera dodnes mnohými uctíván jako bojovník za svobodu.

„Jisté však je, že dny nejznámějšího a zároveň nejkontroverznějšího ambasadora v Německu posledních desetiletí jsou sečteny,“ napsal list Die Zeit.

Velvyslanci obvykle jednají neveřejně a snaží se diskrétně zastupovat zájmy své země. Melnyk byl přesným opakem. S otevřeným hledím a mimořádně ostře žádal Německo o podporu boje své země proti ruským agresorům. „V německé vládě a koalici ho považovali za trn v oku. Na druhou stranu se diplomat, který mluví výborně německy, stal jako hlas Ukrajiny vítaným hostem v diskusních pořadech,“ hodnotil německý nedělník Welt am Sonntag.

Melnyk pochází ze Lvova na západě Ukrajiny, kde před nástupem do diplomatických služeb vystudoval práva. Předtím, než se v lednu 2015 stal velvyslancem v Berlíně, působil jako ambasador v Rakousku a generální konzul v Hamburku, ale zastával také různé funkce v prezidentské kanceláři a na ministerstvu zahraničí v Kyjevě.

S německým vedením byl na kordy dlouho před ruským útokem na Ukrajinu – zejména s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem (66), kterého několikrát otevřeně kritizoval za vstřícnost vůči Moskvě.

Po začátku invaze neuplynul snad jediný den, aby nevolal po tancích a protiletadlových dělech a neobviňoval německou vládu z váhání a nerozhodnosti.

Na otázku, co ho pohání, Melnyk odpověděl: „Chci, aby mé svědomí zůstalo čisté. Až se mě děti po válce zeptají, co jsem v Berlíně dělal, chtěl bych říct: Nenechal jsem kámen na kameni.“

Teprve když velvyslanec označil kancléře za „uraženou játrovku“, některým politikům bouchly saze. „Olaf Scholz není nějaká klobása, je to kancléř Spolkové republiky Německo,“ řekl tehdy místopředseda FDP Wolfgang Kubicki (70).