Rakušané přitvrdili, počet migrantů klesl o třetinu

V Rakousku požádalo v první polovině roku o ochranu o 29 procent méně uprchlíků než ve stejném období loňského roku. Počet žádostí o azyl podle listu Die Welt klesl z přibližně 32 400 na 23 tisíc, vyplývá ze statistik, které v neděli zveřejnilo ministerstvo vnitra.

„V červnu byl pokles ještě výraznější s minus 50 procenty,“ potvrdil v pondělí v pořadu televize Ö1 Morgenjournal ministr vnitra Gerhard Karner.

Klesající trend ministerstvo přičítá úspěšnému boji proti převaděčům, důsledným hraničním kontrolám a rychlému azylovému řízení.

Za další faktor označila Karoline Preisserová, zástupkyně ředitele Spolkového úřadu pro přistěhovalectví a azyl (BFA), ukončení bezvízového styku pro Indy a Tunisany v Srbsku.

V předchozím roce se mnoho lidí z právě těchto dvou zemí dostalo do Rakouska balkánskou cestou.

Rakouská média si všímají, že na rozdíl od Rakouska vzrostl v Německu v první polovině roku počet prvních žádostí o azyl o zhruba 77 % na přibližně 150 tisíc.

Lidé žádající o ochranu v Rakousku od začátku roku pocházejí zatím především ze Sýrie, Afghánistánu, Maroka, Turecka a Bangladéše. Ke konci června obdrželo v Rakousku státní pomoc celkem asi 34 500 žadatelů o azyl a osob se statusem uprchlíka. Kromě toho se jednalo o téměř 48 600 válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Rakousko patří mezi země Evropské unie s největším počtem žádostí o azyl. V loňském roce zde bylo podáno více než 112 tisíc žádostí. Více jich zaznamenalo pouze Německo, Francie a Španělsko.

Rakouský reportér Bernt Koschuh informoval o spolupráci rakouské policie s maďarskými orgány. Podle něho se rakouské bezpečnostní složky podílely na „Operaci Liška“, během níž Maďarsko do Srbska vrátilo více než 170 tisíc migrantů. Jsou mezi nimi i ti, které rakouští úředníci předali maďarským úřadům, napsal list Der Standard.

Podle Koschuha se toto vracení z velké části odehrávalo v rozporu s lidskými právy – uprchlíky do balkánského státu jednoduše převezli branami v hraničním plotu se Srbskem.

Ministr vnitra Karner v rozhovoru pro Ö1 popřel, že by se úředníci jeho resortu podíleli na „nelegálním odsunu uprchlíků“, jak se vyjádřil. Rozuměl tím však pouze „násilné zatlačování zpět přes hranici“. Pokud by se v tomto ohledu objevila konkrétní obvinění, musela by podle Karnera být vyšetřena.