Článek
Když se student pana Scheibnera zeptal, co navrhuje místo jaderné energie, mluvil o nevyčerpatelné energii slunce a větru. Na poznámku, že ne vždy svítí slunce nebo fouká vítr, dodal, že pro takové případy lze využít spaloven biomasy, tedy dřeva a dřevní hmoty, a bioplynu. Jak by se pak zaručilo, aby v zásuvce vždy bylo konstantní napětí, už ale nevěděl.
Z Čechů strach nemáme
Temelínu se bojí, nás ne, říkají odborníci z jihočeské jaderné elektrárny o rakouských a německých gymnazistech. Jejich rodiče chodí na demonstrace proti Temelínu a jaderné energetice. Odmala se jim vštěpuje, jak hrozná a nebezpečná je síla atomu, i když se využívá pro výrobu elektřiny. Když však za nimi do školy přijedou lidé, kteří stojí u řídícího pultu temelínské elektrárny, strach, přinejmenším na chvilku, mizí.
Potvrzují to Jiří Tyc, Bohdan Zronek i Václav Havlíček, kteří se v energetice nejen jaderné vyznají jako málokdo jiný. Gymnazisty v Horních Rakousích, kteří se na ulicích na každém kroku setkávají s nápisy: Temelín je nebezpečný, Temelín je nehospodárný či Temelín likviduje pracovní místa, si získali právě znalostmi a otevřeností. Za dva roky tam byli na deseti besedách, naposledy letos v červnu v Riedu. Dohlédnout na besedu s Jiřím Tycem se dostavila šéfka hornorakouské protitemelínské platformy Mathilde Hallová - jako by se bála, že její nejnovější předpověď, že Temelín do šesti let skončí, se nevyplní.
V Bavorsku jsou vstřícnější
Bavorští studenti jsou o stupínek vstřícnější než jejich hornorakouští vrstevníci. Ukazuje se to v tomto školním roce v Nabburgu, Pasově, Deggendorfu, Fürstenzellu a naposledy i v Oberviechtachu. Německou premiéru měly debaty o jaderné energetice, jež jsou v ČR naprosto běžné a uskutečnilo se jich již více než 1000, přesně před rokem ve Zwieselu nedaleko Železné Rudy.
V církevním Maristickém gymnáziu ve Fürstenzellu vysvětloval Jiří Tyc toto pondělí hlavní problémy, kterými argumentují protitemelínští aktivisté v Horních Rakousích a Dolním Bavorsku i média na obou březích Innu. Bernd-Rüdiger Scheibner, kterého si "kvůli vyváženosti" pozvali i někteří další ředitelé škol, najednou ztratil řeč. Když ji opět našel, připustil, že tzv. doutníkový oblak o délce 500 km a šířce 120 km, který by vznikl podle některých mnichovských analytiků po maximální projektové havárii a úniku radioaktivity na Temelíně, by se za stejné situace vytvořil nejen tam, ale i u ostatních jaderných elektráren, například v Německu.
Co když to vybuchne...
Studenti jsou podstatně věcnější. Co se stane, když reaktor vybuchne? Proč jste po zkušenostech z Černobylu postavili jadernou elektrárnu? Musíte ji provozovat, když veškerý vyprodukovaný proud vyvážíte? Anebo: Nejsou větší hrozbou než radioaktivní spad povodně, které v posledních letech zasahují stále větší území? Odpovědi sledují se zájmem, i když těžko říci, zda se s nimi ztotožňují. "Neděláme si iluze, že bychom během jednoho setkání s mladými Rakušany či Němci mohli vyvrátit mnohaleté masivní protitemelínské působení médií a politiků. Důležité je, že získají informace, v jejich zemích prakticky nepublikované, a že vidí nás, obyčejné lidi, kteří elektrárnu řídí a v jejím sousedství bydlí i se svými rodinami," poznamenal inženýr Tyc po besedě v bavorském Fürstenzellu.
Přijeďte častěji
Ředitel tamního gymnázia páter Funke soudí, že podobné nabídky diskusních setkání na choulostivé téma Temelín a jaderná energetika by měli jeho kolegové přijímat: "Úkolem profesorů je naučit studenty, aby o problémech přemýšleli. Právě tomu naše pondělní setkání s pány Tycem a Scheibnerem významně přispělo."
Při improvizovaném průzkumu po setkání s hostem z Temelína připustilo šest studentek pasovského dívčího gymnázia (z celkem čtyřiceti účastnic), že je přesvědčil. Jiných šest ohlásilo, že na demonstrace proti Temelínu budou chodit nadále...