Radši nic než polovičaté řešení. Kuleba nebyl se závěry pražského jednání spokojený

„Dal jsem najevo, že Ukrajina už nebude akceptovat žádná polovičatá řešení. Zmražení facilitační dohody je polovičaté řešení,“ vyjádřil se z jednání Kuleba, kterého usnesení ministrů nepotěšilo. „Předpokládám však, že nejde o finální řešení,“ dodal.

V Kongresovém centru v Praze ministři zahraničí EU, jimž předsedal šéf unijní diplomacie Josep Borrell, přijali pouze politická usnesení, nikoli formální dohody. Přesto se už se zmražením vízové dohody z roku 2007, která ruským turistům dávala určité výhody, počítá.

„Facilitační smlouva (z roku 2007) má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to, že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Dnes taková politická realita není,“ nechal se slyšet český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Šéfové diplomacií EU alespoň uznali, že každý stát může přijímat v otázce ruských víz vlastní opatření. Zřejmě tak reagovali na společné vyjádření pětice východních států (Pobaltí, Polska a Finska), které před jednáním avizovaly, že pokud se Unie nedohodne na plošném zákazu, zavedou jej u sebe samy.

„Zazněly určité obavy ohledně množství již vydaných milionů víz. I to je třeba řešit a tato situace vyžaduje společný přístup. Proto jsme vyzvali Evropskou komisi, aby se touto složitou situací zabývala a poskytla pokyny,“ pokračoval Borrell.

Unie také přestane uznávat víza vydaná na Rusy okupovaných částech Ukrajiny a každé ruské vízum bude posuzovat jednotlivě.

Podle Kuleby, jemuž středeční závěry připadají nedostatečné, přicházejí v úvahu jen tvrdá opatření. „Kdybych si měl vybrat mezi tvrdým opatřením a žádným opatřením, pak volím žádné opatření a ať se pokračuje v jednáních, dokud se nenalezne tvrdé řešení,“ komentoval závěry diplomatických špiček EU Kuleba.

Uvedl, že Ukrajina bude akceptovat vydávání víz pouze těm Rusům, kteří je potřebují z humanitárních důvodů nebo kvůli politické perzekuci. „Pokud nerespektujete hranice jiných států, nemůžete je pak chtít přecházet,“ zdůvodnil Kuleba.

Analytik: Státy vnímají odlišně i to, jak ruská společnost funguje

Pro Novinky komentoval závěry dnešního setkání ministrů zahraničí analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Podle něj je shoda na zmražení vízové dohody pokračováním trendu, jenž začal už po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jde o kompromis mezi státy požadujícími úplný zákaz a zejména západními zeměmi, které jsou spíše pro omezení víz, uvedl.

„Zaznívaly argumenty toho charakteru, že historicky se EU přikláněla k rozlišování mezi ruským režimem a společností v širokém smyslu, zejména občanskou společností,“ popsal Havlíček motivaci zemí, jež nesouhlasí s úplným zákazem turistických víz pro Rusy.

„Existuje část ruské společnosti, která aktivně vystupuje proti válce, a na tyto lidi by se nemělo zapomínat,“ podotkl. Pro Francii či Německo jde podle něj o hlavní argument, proč ruská turistická víza nezakázat.

Zopakoval, že se východním státům nechává volná ruka v přijímání vlastních vnitrostátních opatřeních v mezích dohody o schengenském prostoru. Česká republika ostatně už v únoru zakázala vydávání všech víz ruským občanům, a to jako první stát v Evropě. K podobným opatřením teď nejspíš sáhnou pobaltské státy sousedící s Ruskem.

Pro případné přijetí plošného zákazu by bylo třeba jednohlasné podpory, nikoli prosté většiny. „Myslím, že to bude velmi obtížné právě kvůli tomu, že v této rozdílné pozici mezi členskými státy bylo reflektováno i odlišné vnímání toho, jak ruská společnost funguje, zda je skutečně v drtivé míře nastavena protiválečně, případně souhlasí s tou ruskou válkou, či zda je potřeba rozlišovat mezi částmi ruské společnosti,“ vysvětlil analytik.

„Za touto rozdílnou pozicí se podle mě skrývá celá řada motivací a nebude úplně jednoduché ke konsenzu dospět,“ dodal.

Kromě pozastavení vízové dohody vidí jako ústupek východním státům a Ukrajině i to, že EU přestane uznávat víza vydávaná na okupovaných územích Ukrajiny. „Další ústupek této ‚ostré‘ skupině států je i to, že evropské instituce budou přezkoumávat přibližně dvanáct milionů ruských víz, která už jsou v oběhu,“ dodal Havlíček.