Článek
Jednat budou o podobě případných sankcí, jejichž uvalení se stává stále pravděpodobnějším. Irán již rezoluci odmítl. "Nátlak a hrozby na Írán nezapůsobí. Írán je země alergická na nátlak, hrozby a zastrašování," citovala agentura AP íránského velvyslance při OSN Džaváda Zarífa. "Írán trvá na svém právu mít přístup k jaderným technologiím určeným pro mírové účely. Nikdy se tohoto práva nevzdáme," dodal ještě diplomat.
"Pokud se během těchto 30 dnů nic nestane, je Rada bezpečnosti připravena jednat," řekl americký velvyslanec v RB John Bolton.
Rezoluce rady bezpečnosti přitom je kompromisem, dala Teheránu měsíční lhůtu a nevyhlásila sankce. Vyzývá jej "přijmout opatření, která předložila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a která jsou nezbytná pro obnovení důvěry mezinárodního společenství ve výhradně mírový charakter íránského jaderného programu". Jde především o "úplné a trvalé ukončení prací na obohacování uranu, včetně výzkumu a vývoje těchto procesů". Právě ty by mohly vést k výrobě jaderných zbraní.
Odsouhlasena byla až třetí verze dokumentu, který předložily Francie a Velká Británie po dohodě s Ruskem a Čínou. Moskva a Peking se obávaly, že angažování Rady bezpečnosti by mohlo vést k uvalení sankcí a ještě prudší reakci Íránu. Chtějí, aby klíčovou roli hrála MAAE.