Článek
O 450 míst ve Státní dumě se ucházelo celkem 11 stran, většina z nich však byla naprostými outsidery. Do Státní dumy se zřejmě dostali také ruští komunisté s 11,6 procenta, Liberálně demokratická strana Ruska (LDPR) s 8,2 procenta a Spravedlivé Rusko s 7,8 procenta voličských hlasů.
Poprvé v dějinách Ruska se prezident účastnil parlamentních voleb v první linii, když vedl volební seznam Jednotného Ruska. Hlasování se tak stalo podle komentářů plebiscitem o oblíbenosti Putina. Jeho výrazné vítězství, o kterém svědčí průběžné výsledky, zaručuje Putinovi, že si zachová v zemi silný vliv i po prezidentských volbách v březnu 2008, ve kterých již nemůže kandidovat.
"Sovětské" výsledky
Volební účast byla podle volební komise 62 procent, tedy vyšší než v minulých parlamentních volbách v roce 2003, kdy hlasovalo 55,75 procenta registrovaných voličů.
Výsledky z některých oblastí ale vzbuzují pochybnosti o regulérnosti voleb. Například v čečenské metropoli Grozném, kterou v roce 2000 zničilo ruské bombardování, získala Putinova formace 99 procent hlasů při účasti také 99 procent. Výsledek nad 90 procent byl zaznamenán v dalších nejméně čtyřech volebních oblastech, především na Kavkazu. V několika dalších to bylo přes 80 a 70 procent. Naopak v Moskvě Jednotné Rusko obdrželo 53 procent, tedy méně než je celostátní průměr.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která dohlížela na průběh hlasování, uvedla, že při volbách byl "problémem" příliš silný vliv vládních sil. "To není normální a ovlivnilo to volební výsledky," řekl místopředseda Parlamentního shromáždění organizace Kimmo Kiljunen.
Opozice si stěžuje na nefér podmínky
Šachista Kasparov z Jiného Ruska volby už dopředu označil za podvod na voličích a znásilnění demokracie v zemi. Přesto hlasoval, protože bojkot voleb považuje za znak slabosti. Do volební urny ale vhodil pečlivě přeškrtnutý volební lístek. Komunisté a Svaz pravicových sil se zase nechali slyšet, že regulérnost voleb napadnou u soudu.
Už volební kampaň poznamenal v řadě míst nátlak na voliče, v televizi dostal během kampaně prostor promluvit téměř výhradně Putin a po něm nacionalista Vladimir Žirinovskij.
Na nědělní volby dohlíželo pouhých 330 mezinárodních dohližitelů. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě si před volbami stěžovala na snahu Kremlu pozorovatele ovlivnit.
| Rusové se do prokremelského Jednotného Ruska jen hrnou |
|---|
| Prokremelské Jednotné Rusko (JR), podle všeho evidentně vítěznou stranu ruských parlamentních voleb, čeká v několika příštích týdnech příliv nových členů. Jen za poslední měsíc předvolební kampaně, kdy strana dočasně pozastavila příjímání nováčků, dorazil do moskevské ústředny strany milión přihlášek.„V poště máme asi milión žádostí o přijetí,“ pochlubil se minulý týden člen kolektivního vedení JR Sergej Šojgu a slíbil, že se strana jimi začne zabývat po volbách.Milionovým přírůstkem členů těsně po volbách se může pochlubit právě jen Jednotné Rusko. Jeho pozice na ruské politické scéně je naprosto výjimečná.Strana, která vznikla v prosinci 2001 sloučením tří prokremelských stran, měla na začátku svého působení jen asi 20 tisíc členů. Měla ale také všechny předpoklady, aby se to rychle změnilo. Tato centristická formace totiž vznikla sloučením stran Jednota, jejímž členem byl ruský ministr pro mimořádné situace Šojgu, Vlast v čele s moskevským starostou Jurijem Lužkovem a Celé Rusko prezidenta Tatarstánu Mintimira Šajmijeva. Předsedou strany se stal Boris Gryzlov, ministr vnitra.Putin není ani členemDo programu si JR dalo „konsolidaci společnosti na základě konstruktivní politiky prezidenta Vladimira Putina“, což pro stranu ale také znamenalo, že pro svou agitaci dostala k dispozici téměř všechny páky státní moci. A letos v říjnu JR, které je od voleb v roce 2003 vládní stranou a má v Dumě pohodlnou většinu, získalo to rozhodující - Putinovu podporu a navíc osobní popularitu. Prezident se totiž stal volebním lídrem strany. Nicméně aby si pro Rusy uchoval alespoň jakési zdání nadstranickosti, kterou by jako hlava státu měl mít, členem JR se nestal.Putinova kandidatura přinesla Jednotnému Rusku okamžitě rekordní podporu voličů: jestliže v září JR podporovalo 48 procent dotázaných, na konci října to bylo už 54 procent, a v průběhu listopadu podle některých průzkumů dokonce 67 procent.Letošní volby do Státní dumy Jednotné Rusko prezentuje jako referendum o podpoře politického kurzu prezidenta Putina. Příznivci odstupujícího šéfa Kremlu, jenž podle ústavy nemůže potřetí za sebou zastávat nejvyšší úřad v čele státu. Často tvrdí, že pouze současný prezident je osobní zárukou šťastné budoucnosti Ruska.Předvolební program Jednotného Ruska se jmenoval „Putinův plán“. Upozaděná opozice, která ve volbách prakticky neměla žádnou šanci, ale upozorňuje na nerovné podmínky politické soutěže a začíná upozorňovat na sílící rysy kultu osobnosti. |