„Putinova mládež“ – nová cílová skupina Kremlu

Podle ruských médií je „dětské téma“ nově jednou z priorit kremelské politiky před nadcházejícími prezidentskými volbami. Zasloužila se o to paradoxně sama mládež, která nečekaně odhalila vlastní „volební potenciál“.

Deník Vědomosti upozornil, že Kreml dosud spoléhal především na střední a starší generaci. Nyní se ale ohlíží po voličích, kteří byli dosud spíš na okraji zájmu. Nadcházející volební kampaň tak sází na mládež.

„Vyžaduje se více aktivního volebního ,masa‘. Zdá se, že existují pochyby o jiných věkových skupinách,“ řekl listu Vědomosti Andrej Kolesnikov, expert z moskevského centra Carnegie. Podle něj je nový kremelský trend vyvolán zejména faktem, že na mládež zabraly protesty, jež vyvolal protikorupční aktivista Alexej Navalnyj. Účast na demonstracích mladé doslova vzala – považují to za jakousi výzvu, zatímco projekty úřadů považují za nudné a nezáživné.

Přestože Putin neoznámil, zda v březnu příštího roku bude kandidovat, kampaň už podle médií fakticky zahájil. Setkání s veřejností přitom čím dál víc akcentují pozornost mládeži.

Opoziční televize Dožď upozornila, že se prezident nedávno sešel dokonce s tvůrci populárních dětských animovaných filmů, aby zjistil, jaké jsou ve společnosti nálady. Při nedávné návštěvě Krymu, kterou podnikl k tradiční nelibosti Ukrajiny, si pak zajel do tábora Artěk, známého už ze sovětských časů, a dětí se tam vyptával a jejich zájmy.

S heslem „budoucnost patří mladým“ kremelský kandidát vyrazí již o prázdninách na koncerty, mládežnická fóra i festivaly. Podle analytiků se chystá přes mladé lidi oslovit i jejich rodiče. Hlavním cílem kremelských technologů moci je ale prý odklonit mladé lidi od opozičních vlivů, na něž nečekaně zabírají.

Dosud se mělo za to, že ruská mládež je vcelku apolitická a volby ignoruje. Teď je to, zdá se, už jinak: předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilova očekává, že příští rok přijde k urnám „více mladých lidí než obvykle“. Možná až sedm miliónů – a to je impozantní číslo.

Právě o jejich přízeň se teď zápasí – a čilý je v tom nejen Kreml. Už zmíněný opoziční aktivista Navalnyj, jenž letos v březnu svolal protikorupční demonstraci, aby upozornil na majetkové poměry premiéra Dmitrije Medveděva, si výrazně vylepšil preference, když se na jeho akci objevilo mnoho mladých.

Dokonce by se dalo říci, že víc než samotný fakt konání protestu zviditelnila jeho akci nečekaně masivní účast teenagerů, a dokonce ještě mladších dětí. Jen v Moskvě bylo tehdy zadrženo přes tisíc lidí – a byli mezi nimi i školáci. Ti se pak stali jakýmsi symbolem odporu proti zkorumpovanému mocenského vedení.

Hitem internetu je stále projev žáka páté třídy na demonstraci v sibiřském Tomsku. „Někdo řekl, že moc mají mít milióny (lidí), ne milionáři. Souhlasím, ale v tak velké zemi nemůže vládnout lid. Každý by chtěl prosadit něco svého… Není důležité, kdo bude u moci, Navalnyj, nebo Putin. Hlavní je změnit systém,“ řekl zcela vážně s tím, že mu vadí, „politizace školy“.

Přestože sociologové tvrdí, že nejde o „revoluční vzpouru“ mládeže, úřady účast mládeže krajně znepokojila. Následovala tvrdá protiopatření: při akci, kterou Navalnyj svolal u příležitosti červnového státního svátku – Dne Ruska – bylo zadrženo přes 130 mladistvých. Policisté se je snažili „zpacifikovat“ obušky, ale i pěstmi. Mladí se ale podle úřadů také činili a kvůli efektnímu záběru pro sociální sítě neváhali „nastavit tvář“.

Kreml pak tvrdil, že mládež „protestovala za peníze“ a šéfka horní komory parlamentu Valentina Matvijenková dokonce navrhovala přijetí zákona, který by nezletilým zakázal protestovat – a rodičům ukládal trestní odpovědnost za pouštění dětí na politické mítinky. „Děti a dospívající mládež nemají co dělat na podobných akcích, které jsou navíc nepovolené,“ prohlásila. Podle ní je využívání dětí pro politické akce „nepoctivé, cynické, odporuje mravním a občanským normám“.

Oficiální struktury přitom obviňují opozičníka Navalného, že zneužívá děti pro své politické cíle, zatímco on nahlas vyčítá totéž vládnoucímu Jednotnému Rusku.

Roberto Pančvidze z diskusního fóra MDK populárního mezi mládeží tvrdí, že mladé přitahují protestní aktivity a vzkazy, které jim vysílá Navalného protikorupční fond, protože je považují za konkrétní a srozumitelné. „Dokonce i děti ze zajištěných rodin chtějí být součástí nějakého hnutí. Politika je nový vektor, ve kterém se mohou projevit. Navalnyj je zatím jediná síla, která jim to nabízí,“ vysvětluje fenomén, který rozhýbal mládež.

Britský list The Times po červnových protestech napsal, že Putin má důvod ke znepokojení: „Co když Západ využije Navalného, aby vyburcoval ,Putinovy děti‘ po prezidentských volbách a zpochybnil legitimitu Putinova vítězství? Co když nastane chaos jako na Ukrajině?“

Experti připouštějí, že politici si s mladou „generací Z“, která se narodila na přelomu století a vyrostla za Putinových 17 let u moci, nevědí rady a účast dětí v protestech je překvapila.

Podle politoložky Jekatěriny Šulmanové se v zájmu mladých o politiku projevuje znuděnost situací, ve které se ocitli. „Od vlády slyší jen její stesky po tom, aby se nic neměnilo. Pro mladé lidi to není atraktivní. Žijí v internetovém prostředí a slyší na výzvy těch, kdo s nimi umí pracovat.“