Článek
Guylás argumentuje, že Římský statut, který země stejně jako ostatní signatáři podepsala a ratifikovala, nebyl začleněn do maďarského právního systému. Informovala o tom agentura Reuters. Svůj podpis pod Římský statut Maďarsko přidalo 15. ledna 1999, v platnost vešel 1. července 2002.
„Můžeme se odkazovat na maďarské zákony a podle nich nemůžeme zadržet ruského prezidenta… protože statut ICC nebyl v Maďarsku veřejně vyhlášen,“ řekl šéf kanceláře maďarského premiéra. Jak dodal, pokud jde o zatykač na Putina, vláda k němu zatím „nezaujala stanovisko“.
„Taková rozhodnutí nejsou těmi nejšťastnějšími, protože vedou jen k další eskalaci a nikoli k míru. To je můj osobní subjektivní názor,“ doplnil Gulyás.
Přes 120 států má teď povinnost Putina zatknout, říká expertka
Putin je teprve třetím úřadujícím prezidentem, na kterého ICC vydal zatykač, ve vězení ale pravděpodobně brzy neskončí. Zatykač nicméně znamená, že by mohl být zadržen a poslán do Haagu v případě, že navštíví jakoukoli z členských zemí Mezinárodního trestního soudu. Těch je nyní 123, kromě Ruska mezi nimi ale není například ani Čína nebo Spojené státy.
Na Putina je vydán zatykač kvůli únosům tisíce ukrajinských dětí na ruské území, tyto kroky ale Rusko prezentuje jako humanitární kampaň na ochranu sirotků a opuštěných dětí v zóně konfliktu. Ten však Moskva v únoru 2022 sama rozpoutala.
Viktor Orbán se kvůli udržování blízkých vztahů s Ruskem i po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru stal terčem ostré kritiky ze strany svých spojenců z Evropské unie a NATO. Maďarský premiér vystupuje proti sankcím Evropské unie proti Moskvě a také se staví proti dodávkám zbraní Ukrajině přes maďarské území.