Článek
Konference v ruské metropoli potrvá do 3. října.
Na konferenci poprvé jednají společně vědci, politici a zástupci průmyslu o cestách ke snížení emisí plynů přispívajících ke změně světového klimatu. Pod těmito změnami se všeobecně chápou vlhčí zimy a sušší léta. Cílem snah podle Kjótského protokolu je dosáhnout v letech 2008-2012 emisí kysličníku uhličitého a dalších plynů přispívajících ke klimatických změnám na úrovni roku 1990.
EU a OSN tlačí na Moskvu
Čelní představitelé Evropské unie a OSN na Putina naléhali, aby využil příležitosti konference a potvrdil, že Rusko Kjótský protokol ratifikuje. Aby dokument vstoupil v platnost, musí ho ratifikovat alespoň 55 zemí. Jejich podíl na momentálních emisích musí navíc činit nejméně 55 procent. Proto je nezbytná ratifikace Ruska. Spojené státy, které jsou největším znečišťovatelem na světě, protokol nepodpořily, čímž ponechaly rozhodnutí na Rusku.
Rusko chce záruky
Podle nedávného vyjádření vysoce postaveného zdroje v Kremlu, citovaného agenturou Reuters, Rusko Kjótský protokol neschválí, dokud nedostane pevné záruky o investicích. Moskva se totiž obává, že v případě schválení protokolu by země s malou mírou znečištění mohly vytlačit Rusko z trhu.
"Musíme dostat záruky, kam budou dávány každoročně peníze. Pokud budeme protokol ratifikovat, mohly by všechny jít na Ukrajinu. Musíme mít pevné záruky o částkách," uvedl nejmenovaný zdroj.
Nejmenovaný zdroj též uvedl, že nepřistoupí na jednoduché sliby, a citoval špatné zkušenosti spojené s pokusem připojit se ke Světové obchodní organizaci (WTO) nebo jednání v Pařížském klubu ohledně jejich dluhů.