Putin rozhodl o válce s Ukrajinou už rok před invazí. Mstil se

S odvoláním na zdroje z ruského i ukrajinského politického vedení portál tvrdí, že příprava k invazi, kterou Rusko zahájilo loni 24. února, trvala téměř rok, přičemž celou tuto dobu Kreml vycházel ze špatných předpokladů a propočtů.

„Důvodem války s Ukrajinou se pro Putina z velké části stala osobní zášť a touha po pomstě,“ píše v rozsáhlém materiálu pro portál Vjorstka autor Ilja Žeguljov, bývalý novinář a autor publikací o kremelském establishmentu. Odmítavý postoj vůči Ukrajině se podle něj vytvářel řadu let. Poslední kapkou se pak údajně staly ukrajinské restrikce vůči proruskému politikovi Viktoru Medvedčukovi, kterého s Putinem spojovaly osobní kontakty, a jehož dceři šel šéf Kremlu dokonce za kmotra. Medvedčuk byl už v době války na Ukrajině dopaden a strávil několik měsíců ve vězení, než byl vyměněn za ukrajinské bojovníky.

Rozhodující vliv na Putinovo rozhodnutí o invazi pak měl podle publikace jeho dávný přítel, podnikatel Jurij Kovalčuk. Ten podle zdroje blízkého Kremlu přesvědčil Putina, že Evropu tříští rozpory a že je nejlepší čas pro rychlou operaci.

„Rozhodnutí o přípravě k operaci bylo schváleno koncem února, začátkem března 2021, rok před válkou. Již v dubnu se u hranic Ukrajiny uskutečnilo první hrůzné cvičení,“ tvrdí web.

Samotná příprava pak sice probíhala v nejpřísnějším utajení, avšak už od léta byly rozhovory o možné válce mezi lidmi blízkými Kremlu zcela běžné, upozornil.

Citoval pak další nejmenovaný zdroj blízký prezidentskému úřadu, podle něhož jeden ze zástupců tzv. silových složek v rámci známého diskusního fóra Valdaji v říjnu 2021 při soukromé besedě potvrzoval, že obavy Západu z toho, že se Rusko připravuje k válce, nejsou daleko od reality. „Je to pravda, chceme změnit režim na Ukrajině,“ řekl prý s tím, že jde o připravenost dosáhnout tohoto politického cíle právě pomocí síly.

Jiný zdroj pak sdělil, že předloni v prosinci, tři měsíce před válkou, se už projednávalo, jak si Ukrajinu rozdělí velké korporace. Podle plánu měla být za rozvoj každého regionu zodpovědná jedna ze státních nebo soukromých korporací blízkých Kremlu.

Vjorstka v materiálu také tvrdí, že „Putin skutečně věřil, že je možné změnit režim v Kyjevě rychle a bezbolestně“. Kovalčuk ho údajně přesvědčil, že Západ je slabý, a Medvedčuk, že je Ukrajina slabá a loajální. Zdroj blízký politickému křídlu prezidentského úřadu se pak pozastavil nad tím, jak nepromyšlená byla příprava k operaci. „Jednoduché výpočty ukazují, že se na dlouhou válku nepřipravovali. Zemi se 44 miliony přeci nemůže dobýt vojsko o síle 160 tisíc lidí,“ uvedl. Podle údajů investigativních novinářů se přitom Sergej Šojgu, ministr obrany, nijak nepřel, a dokonce se radoval z Putinova rozhodnutí napadnout Ukrajinu.

„Nechápal, v jakém stavu je armáda, a bylo to pro něj zajímavé. Věřil, že Putin ví něco, co on neví, a skutečně si myslel, že to nebude o moc složitější než anexe Krymu,“ řekl zdroj označený jako dávný přítel Putina. Bývalý kremelský představitel pak portálu Vjorstka sdělil, že prakticky celá politická i vojenská ruská elita je proti válce. Vysocí úředníci ale zároveň přiznávají, že musí pracovat „jako jeden tým“.