Článek
Washington dává opakovaně najevo, že hodlá od smlouvy uzavřené v roce 1987 odstoupit vzhledem k tomu, že Moskva ujednání nedodržuje a testuje nové rakety odporující smluvnímu režimu. Pentagonu rovněž vadí, že smlouva se nevztahuje na třetí státy, které touto výzbrojí disponují, zejména na Čínu a Írán.
Rusko obvinění odmítá a obviňuje Spojené státy, že odstoupením od smlouvy chce ospravedlnit vývoj vlastních raket. Nedávno dalo ruské ministerstvo zahraničí najevo, že je ochotné jednat se Spojenými státy o vzájemných inspekcích, aby smlouvu INF zachránilo.
Putin v úterý připustil, že „kolem smlouvy se objevují určité problémy” a že jejími signatáři nejsou další země. „Co nám ale brání zahájit jednání o tom, že se k nynější smlouvě (třetí země) připojí, nebo že zahájíme debatu o parametrech smlouvy nové?” zeptal se ruský prezident.
Pokud USA od smlouvy INF odstoupí, může to podle Putina narušit nebo i zničit celý systém kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. Jako zdůvodnění svého kroku USA „využívají obvyklý triviální postup, kdy bez důkazů obviňují Rusko z porušování svých závazků, které samy už dávno porušily”, řekl Putin.
Stabilizující faktor
Ruský prezident smlouvu INF označil za „stabilizující faktor prospívající předvídavosti a zdrženlivosti”. Ruští armádní experti přitom už několikrát vyslovili názor, že smlouva uzavřená v éře perestrojky Michaila Gorbačova, která se týkala výhradně pozemních raket, byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná. SSSR podle nich jednostranně přišel o svůj raketový potenciál, přičemž arzenál amerických raket umístěných na ponorkách a letadlech zůstal nedotčen.
K tomuto názoru se v úterý přihlásil i Putin, podle něhož pro tehdejší Sovětský svaz byla smlouva „fakticky jednostranným odzbrojením”. Proč to tehdejší moskevské vedení udělalo, ví podle ruského vůdce jen Bůh. „Naši partneři pak pokračovali v rozvoji raketových systémů umístěných na moři a ve vzduchu,” poznamenal Putin.
Odzbrojovací jednání mezi SSSR a USA, které trvalo od 60. let minulého století až do konce studené války, komplikovala rozmanitá struktura arzenálů obou zemí podmíněná geopoliticky. Zatímco Sovětský svaz jako mocnost s omezeným přístupem k moři kladl důraz na rakety rozmístěné v pozemních silech nebo v mobilních železničních kontejnerech, USA se soustředily hlavně na vývoj raket určených pro ponorky a letadla.