Putin: Jaderný útok na Ukrajinu by neměl smysl

„Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl Putin v debatním klubu Valdaj k možnému použití jaderných zbraní.

Pronesl ale také, že „dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití“.

Rusko opakovaně možný jaderný útok zmiňuje, aby odradilo spojence Ukrajiny, kterou napadla ruská invazní armáda, od dodávek vojenské pomoci.

Putin ale ve čtvrtek tvrdil, že Rusko „nikdy nemluvilo o použití jaderných zbraní“. Vždy šlo prý o reakci na slova západních politiků.

Proti Západu se ruský vládce v debatním klubu vymezoval opakovaně. V tradiční kremelské rétorice ho obviňoval z toho, že na Rusko vyvíjí čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo, což se ale prý nestane.

Ve středu Rusko uspořádalo ohlášené cvičení svých jaderných sil. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg poté zopakoval, že Rusko svým jaderným vyhrožováním NATO od další podpory Ukrajině neodradí.

Cvičení se odehrálo v době zvýšeného napětí, kdy po vojenských neúspěších ve válce proti Ukrajině začala Moskva obviňovat Kyjev, že chystá útok „špinavou jadernou bombou“, který by mohl způsobit radioaktivní zamoření rozsáhlé oblasti za pomoci klasické trhaviny. Ukrajinští představitelé tato obvinění popřeli a uvedli, že Rusko možná samo takovou operaci chystá a následně ji svede na Ukrajinu.

Putin také zmínil údajné ztráty ruské armády – jsou prý sedmkrát až osmkrát nižší než ty ukrajinské. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc připustil, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků, zatímco ukrajinská strana má prý 61 207 mrtvých.

Ukrajinský generální štáb naproti tomu odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 70 000 vojáků.

Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300 000 Rusů, poznamenal list Ukrajinska pravda v narážce na Putinem vyhlášenou „částečnou“ mobilizaci.

Pozastavil se také nad tím, že podle šéfa Kremlu Ukrajinci brání „nakradené miliardy“ uschované v západních bankách, a ne svrchovanost a celistvost své země. Diktátora prý nenapadlo, že by Ukrajinci mohli bránit své rodiny před ruskými okupanty a genocidou; Putin si však myslí, že po Kyjevu chodí tisíce lidí s pochodněmi a svastikami, poznamenal ukrajinský list.

Vystoupení šéfa Kremlu bylo plné paradoxních vyjádření v kontextu útoku na Ukrajinu. Autoritářský vládce se třeba zaštiťoval „skutečnou demokracií“ nebo líčil Rusko jako jediného možného opravdového garanta nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.