Článek
Podcast byl natáčen ve středu 22. prosince 2021.
„Rusko má stále své zájmy na Ukrajině. Snaží se je velmi asertivně prosazovat v posledních šesti sedmi letech od anexe Krymu a v konfliktu, který podporuje na východě Ukrajiny, a z toho lze vyčíst, že mu není protivné nebo cizí jakékoli další počínání, to jest klidně i ta invaze,“ soudí Jelen.
Já se domnívám, že přímá a otevřená invaze nehrozí. Případné zesílení bojů na východě Ukrajiny, na Donbasu, bych nevylučoval.
Současně ale nabízí druhý scénář vývoje. „Můžeme se domnívat, že to je spíše nějaká hra, kdy prezident Putin chce získat politické body, ať už na mezinárodní scéně, nebo v domácí politice, a je to takový způsob vydírání nebo hry blízké pokeru, kdy on se snaží nějakými kartami donutit ty ostatní, aby udělali ústupky,“ vysvětluje.
Rusko stáhlo tisíce vojáků do kasáren, některé i od hranic s Ukrajinou
Podle Švamberka je větší vojenská ofenzíva ze strany Ruska nepravděpodobná: „Já se domnívám, že přímá a otevřená invaze nehrozí. Případné zesílení bojů na východě Ukrajiny, na Donbasu, bych nevylučoval. Zájem o zesílení těchto bojů není jenom na té ruské straně, ale i na té straně separatistů a i na straně Kyjeva, protože jakýkoli konflikt vnější dokáže utlumit ostří konfliktů vnitřních.“
USA se vměšují také
Obavy Ruska z rozšiřování NATO jsou podle názoru Švamberka legitimní. „Putin chce vejít do dějin jako velký státník a chce vejít s tím, že zajistil bezpečnost Ruska,“ interpretuje motivaci ruského prezidenta.
Pokud se Ukrajinci rozhodnou, že budou chtít usilovat o členství v Evropské unii, tak by jim tato možnost měla být umožněna. A ne se dopředu vázat nějakou smlouvou s Ruskem bez Ukrajinců... To je o Ukrajině bez Ukrajiny, tohle historicky také dobře známe.
Jelen upozorňuje na diktátorský přístup ruského režimu, který se promítá do mezinárodní politiky: „Mají tendenci se vměšovat do záležitostí i maličkých států jenom proto, aby demonstrovali svoji sílu,“ říká s dovětkem, že by Ukrajina měla mít právo rozhodnout o budoucnosti sama.
Stoltenberg chce na začátek ledna svolat jednání Rady NATO–Rusko
„Pokud se Ukrajinci rozhodnou, že budou chtít usilovat o členství v Evropské unii, a budou si volit vlády, které k tomuto směřují, tak by jim tato možnost měla být umožněna. A ne se dopředu vázat nějakou smlouvou s Ruskem bez Ukrajinců... To je o Ukrajině bez Ukrajiny, tohle historicky také dobře známe,“ připomíná Jelen paralely s rokem 1938. „Já se domnívám, že otázka Ukrajiny je v rukou Ukrajinců,“ dodává.
Švamberk vnímá rusko-ukrajinské vztahy podle svých slov více „realisticky“. „Nedomnívám se, že je možné, aby v nějaké blízké budoucnosti se mohla Ukrajina zcela úplně nezávisle rozhodovat, jak něco chce nebo nechce,“ myslí si.
Západ vyzval Rusko k dialogu a respektování příměří na Ukrajině
Snaha zabezpečit si své okolí je podle něj standardní pro všechny světové velmoci. „Spojené státy se vměšují do dění ve velmi nedemokratické Venezuele. Spojené státy si nenechaly nic dělat ve svém dvorku na Kubě, což vedlo k jedné z největších krizí,“ kontruje.
Více mohou ukázat jednání, která avizuje Moskva. První kolo dialogu s USA se bude konat v lednu, ve stejném měsíci by se mělo uskutečnit i jednání na bázi Rady NATO–Rusko. Oba diskutující se nicméně shodují na tom, že Západ nemá příliš mnoho možností, jak Rusko od vojenského aktu odstrašit, protože ekonomické sankce se ukazují být nefunkčním nástrojem.
Osm signálů, že se Rusko už rozhodlo pro invazi na Ukrajinu
Anketa
Jiný hrníček
Zajímavosti zachycené redaktory serveru Novinky.cz, na které nezbyla vlastní škatulka. Podcast o tom co hýbe, nebo hýbalo světem. Přehrajte si Jiný hrníček na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.