Článek
Vědci vyrobili karbanátek po pěti letech výzkumu. Post věří, že maso z laboratoře jednou přispěje k řešení potravinových krizí i k boji proti změnám klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom odhaduje, že do roku 2050 se celosvětová spotřeba masa zdvojnásobí.
"Aby karbanátek uspěl, musí vypadat a chutnat jako opravdový," uvědomuje si Post.
Karbanátek, který byl vytvořen ze svalových buněk dvou krav, ochutnali dva dobrovolníci. Podával se v podobě hamburgeru, ochucený vaječným práškem, šafránem a šťávou z červené řepy. Jako první připravené jídlo ochutnali potravinoví kritici Hanni Rützlerová a Josh Schonwald.
Je to maso, ale chybí mu tuk, zhodnotili kritici
"Má to docela výraznou chuť. Je blízká masu, ale není to tak šťavnaté. Konzistence je perfektní, ale chybí mi sůl a pepř," zhodnotila Rakušanka Rützlerová. "Pro mě to je maso," zněl konečný verdikt.
"V puse se chová jako maso. Chybí mi tuk, ale obecně má člověk pocit, že jí hamburger," řekl Schonwald, i když i jemu chybělo lepší ochucení.
"Je to velmi dobrý začátek," pochvaloval si Post. Podle expertů je přitom chuť masa tím nejmenším problémem. Dala by se případně vylepšit tím, že se z některých kmenových buněk vypěstují tukové.
Post a jeho kolegové vložili svalové buňky krávy do živného roztoku, aby se vytvořila svalová tkáň. Vznikla tak svalová vlákna, jichž bylo na 140gramový karbanátek potřeba zhruba 20 tisíc. Projekt stál 250 tisíc eur (téměř 6,5 milionu korun).
Umělé maso se na pulty obchodů hned tak nedostane
Projekt podpořila také organizace na ochranu práv zvířat PETA. "Dokud existují lidé, kteří jsou ochotni zabít kuře, krávu nebo prase, aby měli jídlo, jsme všichni pro," řekla spoluzakladatelka organizace Ingrid Newkirková.
"Místo, abychom milióny a miliardy (zvířat) zabíjeli, stačilo by k výrobě karbanátku nebo žebírka prostě naklonovat pár buněk," věří aktivistka. Podle agentury AP však bude zřejmě trvat léta, než se takové karbanátky objeví na pultech obchodů.