Článek
Vyplývá to z údajů zveřejněných státní volební komisí. Žádný z kandidátů ale nezískal nadpoloviční většinu. Druhé, rozhodující kolo voleb se uskuteční 12. ledna.
Po sečtení zhruba 99,9 procenta hlasů Milanović získal 49,1 procenta hlasů. Primorac pak téměř 19,4 procenta.
Letošní prezidentské volby provází na chorvatské poměry nízká účast, hlasovat dorazilo jen 46 procent voličů. Méně lidí - necelých 44 procent - přišlo v historii této balkánské země v prvním kole volit jen v roce 2009.
O post hlavy státu usilovalo celkem osm kandidátů. Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.
Posledních pět let byl Milanović téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovićem (HDZ), a to kvůli chorvatské zahraniční a obranné politice, zvláště ve vztahu k válce na Ukrajině. Levicový Milanović kritizuje vojenskou pomoc Západu Ukrajině, Primorac naopak prohlásil, že „místo Chorvatska je na Západě, ne na Východě“. Jeho kandidaturu však poznamenala korupční kauza, kvůli níž minulý měsíc skončil ve vězení chorvatský ministr zdravotnictví, upozornila agentura AP.
V gruzínském parlamentu byl inaugurován prezidentem kritik Západu Kavelašvili
