Provozovatel výprav k Titaniku tutlal trhliny v bezpečnosti

Lochridge pracoval pro společnost OceanGate od května 2015, vyplývá ze soudních dokumentů citovaných listem Bild.

V roce 2017 ho zaměstnavatel zažaloval za porušení obchodního tajemství. V protižalobě z ledna 2018 Lochridge firmu obvinil, že ho vyhodila poté, co vznesl „kritické bezpečnostní obavy ohledně experimentální a neodzkoušené konstrukce miniponorky Titan“.

V žalobě tvrdil, že cestující byli vystaveni „možnému extrémnímu nebezpečí v experimentální ponorce“ kvůli „odmítnutí společnosti OceanGate provést kritické nedestruktivní testy experimentální konstrukce trupu“. Žaloba skončila později mimosoudním vyrovnáním.

Americký scenárista Mike Reiss (63), který loni navštívil vrak Titaniku ve stejné miniponorce, popsal prohlídku stanici BBC – a tvrdě obviňuje provozní společnost.

Podle něj tehdy kompas okamžitě selhal a jen se divoce otáčel. „Museli jsme se naslepo pohybovat po dně oceánu,“ vypráví Reiss. Před zahájením cesty museli všichni účastníci podepsat prohlášení o vyloučení odpovědnosti, v němž se „na první stránce třikrát objevuje slovo smrt“.

Německý dobrodruh Arthur Loibl (60) nastoupil do Titanu v roce 2021. Na palubě se s ním takřka čtyři kilometry pod hladinu tehdy vydali i Paul-Henry Nargeolet (73) z Francie, nejvyhledávanější světový odborník na potopenou výletní loď, a Stockton Rush (61), generální ředitel a zakladatel podmořské společnosti OceanGate. Oba jsou nyní spolu se třemi pasažéry od nedělního rána místního času pohřešováni u kanadského pobřeží.

Arthur Loibl sleduje veškeré dostupné zprávy o pátrací akci. „Cítím se špatně, jsem nervózní, mám pocit, že se mi svírá žaludek. Měl jsem tehdy šílené štěstí,“ řekl Bildu. Přesto doufá v zázrak pro pohřešovanou posádku Titanu.

Bavorský podnikatel vzpomíná na svůj vlastní ponor: „Už tehdy to byla sebevražedná mise!“ Výlet za sto tisíc eur (2,38 mil. korun) si objednal u anglické společnosti pro speciální safari – poté, co už přeletěl Rusko ve stíhačce MiG-29 a navštívil Severní a Jižní pól. „Titanik byl největší extrém,“ nepochybuje.

Už začátek jeho mise nebyl zrovna ideální. „První ponorka nefungovala, pak musel být ponor v hloubce 1600 metrů přerušen. Moje mise byla pátá, ale také jsme šli do vody až s pětihodinovým zpožděním kvůli problémům s elektrikou,“ říká. Loibl má podezření, že to může být příčinou i současné katastrofy.

Krátce před startem se mu při prohlídce zlomil držák stabilizační trubky, která měla zajišťovat rovnováhu při sestupu. „Znovu mi ji připevnili kabelovými stahovacími páskami. To mě však vůbec netrápilo,“ říká.

Loibl popisuje podmínky na palubě jako znepokojivé: „Potřebujete dobré nervy, nesmíte mít klaustrofobii a musíte být schopni deset hodin sedět se zkříženýma nohama.“ Pohled na vrak Titaniku, když ho osvítily reflektory, v něm vyvolal čirou euforii. „Venkovní kamery byly přes bluetooth propojeny s našimi mobilními telefony,“ říká. Loibl dvakrát obeplul zbytky Titaniku, jednou dokonce dosedli na jeho palubu.

Jaké jsou pocity při případném totálním výpadku proudu v hloubce 3800 metrů, když plujete v hluboké černé zemi nikoho? „Tam dole to musí být peklo. Je tam jen 2,50 metru místa, teplota čtyři stupně, není tam křeslo, není tam záchod,“ vybavuje si.

Majitel ponorky, Stockton Rush, byl před možnou katastrofou plynoucí z ignorování bezpečnostních obav, varován už několik let předtím, než byla jeho ponorka Titan nahlášena jako ztracená během potápění k Titaniku, napsal web týdeníku Newsweek.

V roce 2018 zaslal výbor Společnosti pro námořní technologie (Manned Underwater Vehicles) Rushovi dopis, v němž generálního ředitele upozornil, že jeho odmítnutí umožnit externímu subjektu testovat bezpečnost jeho plavidla znamená ignorování „kritické součásti bezpečnostních opatření, která chrání všechny osoby nacházející se v ponorce“. Kopii toho dopisu získal deník The New York Times.

Rush však podobná varování odmítl.

Titan se už loni během výpravy ke stejnému cíli odmlčel na několik hodin. K vraku navíc ponorka tehdy vůbec nedorazila.

Pětičlenná posádka Titanu příliš prostoru na palubě dle propagačního nákresu nemá

„Můžete si pamatovat, že se ponorka expedice Ocean Gate loni v létě, když jsem byl na palubě, také na několik hodin ztratila,“ napsal David Pogue, vědecký novinář kanadského rozhlasu CBS, na Twitteru.

Podle něho Titan zcela ztratil kontakt s lodí, která ponorku z hladiny naviguje. „Pod vodou nefunguje GPS, takže loď na povrchu má ponorku navigovat k vraku (Titaniku) posíláním textových zpráv. Tehdy se ale komunikace nějak porouchala a my jsme k vraku nikdy nedopluli,“ tvrdí dále Pogue podle serveru New York Post.