Článek
Text dopisu podepsalo 30 kongresmanů. Signatáři souhlasí s Bidenovým postojem, že USA mají nechat ukrajinskou vládu o svých záležitostech nezávisle rozhodovat, zároveň je ale podle nich povinností zákonodárců schvalujících vojenskou podporu zkoumat i jiné cesty řešení konfliktu, v tomto případě diplomatické.
Biden by měl podle nich navázat přímé jednání s Ruskem a podpořit urovnání konfliktu výhodné pro všechny strany, píše se dále v dopisu.
Mnozí členové Kongresu dopis zkritizovali. Poukazovali na to, že Rusko o diplomacii nestojí a rozumí podle nich jen síle, a Ukrajina s ním proto vyjednávat nemá. Rozčilil je i vzhledem k tomu, že informace o něm vyšly najevo krátce před listopadovými doplňovacími volbami do Kongresu.
USA zřejmě dodaly Ukrajincům munici s wolframovým deštěm smrti

Sami někteří členové progresivního výboru podepsaní pod dopisem upozornili, že jej podpořili už před několika měsíci a od té doby své názory změnili. „Načasování je v diplomacii vším,“ napsala na Twitteru demokratická zákonodárkyně Sara Jacobsová v úterý.
„Tento dopis jsem podepsala 30. června, ale od té doby se toho hodně změnilo. Dnes bych ho nepodepsala,“ uvedla s tím, že Ukrajinu musejí USA nadále podporovat, dokud nebude moci válku ukončit.
Progresivní výbor zveřejnění dopisu připsal chybě personálu, který jej nekonzultoval s vedením, a v úterý ho stáhl. Někteří signatáři ale uvádějí, že s jeho duchem dál souhlasí.
Člen Sněmovny reprezentantů Ro Khanna uvedl, že podporuje dodávky zbraní Ukrajině a bude v tom pokračovat, aby „byla schopna čelit Putinově brutální agresi“. Zároveň však považuje za svoji povinnost dělat vše pro snižování nebezpečí jaderné války a pro vyjednání dohody, která by vedla ke spravedlivému míru.
Jednejte s Ruskem o míru, navrhl Ukrajině rumunský ministr obrany. Pak rezignoval

Výzva vyvolala otázky, jak silná je její podpora Ukrajině v řadách demokratů a zda nemůže dojít ke snížení americké vládní podpory napadené zemi.
Spekulace se pojí i s blížícími se volbami do Kongresu a případnou výhrou Republikánské strany. Podle analýzy agentury Reuters by sice republikáni podporu pro Ukrajinu úplně nestopli, zřejmě by ji ale omezili. Když v květnu Sněmovna reprezentantů hlasovala o dalších 40 miliardách dolarů pro Ukrajinu; všech 57 hlasů proti bylo právě od republikánů.
Tři roky po půl miliardě. Vláda schválila program na rekonstrukci Ukrajiny

Mohou za tím stát izolacionistické tendence posílené vlivem exprezidenta Donalda Trumpa. Izolacionismus preferuje nezasahovat do mezinárodního dění a soustředit se na zájmy vlastní země - v duchu Trumpova hesla „Amerika na prvním místě“ upřednostňovat zájmy a problémy doma před těmi ve světě.
Od začátku ruské invaze v únoru už Washington schválil pomoc Ukrajině v hodnotě 66 miliard dolarů (více než 1,6 bilionu korun).
Volby do Kongresu proběhnou v USA za necelé dva týdny. Rozhodnou, zda si Demokratická strana prezidenta Joea Bidena udrží kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a Senátem.
Biden prosazuje stálou podporu Ukrajiny. I přes to, že to část republikánů kritizuje, i jejich kongresmani pro balíčky pomoci často hlasují.