Článek
Zhruba 80 obhájců hned první den procesu vzneslo námitku ohledně údajné předpojatosti předsedajícího soudce Marka Kljajeviče. Poté, co byla tato námitka zamítnuta, odmítla obhajoba celý soudní senát i zvláštního prokurátora pro boj s organizovaným zločinem Jovana Prjijiče. Ten se údajně snažil s jedním obžalovaným 15. prosince domluvit na tom, aby před soudem zopakoval svou původní výpověď.
Obžalováno je 44 osob, většina z takzvaného zemunského klanu a z někdejší speciální policejní jednotky "červených baretů". Obvininěn je však i ultranacionalistický předák Vojislav Šešelj z toho, že podněcoval k vraždě Djindjiče dva hlavní atentátníky - Milorada Lukoviče, zvaného Legija (legionář), a Dušana Spasojeviče, známého jako Šiptar. Zatímco Spasojeviče policie zabila při pokusu o zadržení 27. března v Bělehradě, Luković je na útěku.
Před soudem stanulo jen 21 obžalovaných, dalších 15 je na útěku a tři bývalí obžalovaní budou vypovídat jako chránění svědci. Proti pěti zbývajícím budou vedeny oddělené procesy.
Hlavním obžalovaným, který stanul před zvláštním soudem pro boj proti organizované kriminalitě, je Zvezdan Jovanović. Soudní proces má trvat rok.
Djindjić byl zavražděn 12. března před budovou vlády v Bělehradě. Po atentátu vláda vyhlásila v zemi výjimečný stav, jenž umožnil policii osvětlit i řadu dalších zločinů, mezi nimi únos a vraždu bývalého srbského prezidenta Ivana Stamboliče. Vyšetřování prokázalo vazby mezi mafiánskými skupinami a některými státními strukturami.
Do týdne volby
Proces začal týden před parlamentními volbami, které se uskuteční 28. prosince. Volby vzbuzují obavy, zda Srbsko nezamíří pryč od Evropy. Nejsilnější může vyjít z voleb silně nacionalistická Srbská radikální strana Vojislava Šešelja, které přispěla k rozpadu bývalé Jugoslávie a rozdmychávala národnostní nenávist. Podle průzkumů má podporu 25 procent voličů.
Okolo osmi procent hlasů by mohli dostat socialisté Slobodana Miloševiče SPS, který je souzen mezinárodním tribunálem v Haagu.
Javier Solana při své návštěvě Bělehradu minulý týden proto vyjádřil nejen naději v pozitivní výsledky voleb, když řekl: "Věřím, že Srbsko bude volit pro Evropu," ale také varoval před tím, aby na volební seznamy byli zařazováni váleční zločinci. Ovšem právě na Šešelje už čeká výpověď u mezinárodního tribunálu v Haagu a na seznamu kandidátů socialistů nechybí ani Milošević.
Demokratickou opozici oslabují vnitřní spory
Proti nacionalistům a socialistům stojí koaliční blok Demokratické opozice Srbska. Tvoří ji tři subjekty, přičemž v podle posledních výzkumů Demokratická strana Zorana Živkoviče by dostala 12 procent, Demokratická strana Srbska prezidenta Koštunici 17 procent a G 17 Plus 21 procent.
Problémem DOS, která v současnosti kontroluje 176 z 250 křesel, je to, že většinu energie věnovala bojům mezi svými členy a místo aby se věnovala předvolební kampani. Několik ekonomických změn, ke kterým došlo, příliš nezměnilo život v Srbsku.
