Proč ještě neupravili mRNA vakcínu proti deltě? Odpověď leží ve skladech

Imunolog Dan Barouch z izraelského medicínského centra Beth, který se podílel na vývoji jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson, sdělil stanici, že farmaceutické firmy už mají hotové upravené vakcíny, dále se však vyrábějí vakcíny podle původního receptu a plní se jimi sklady.

Barouch upozornil, že by nové varianty zřejmě neposkytovaly o moc lepší ochranu než stávající, i když se nákazy variantou delta objevují i mezi lidmi, kteří již očkováni jsou. Důvodem je, že tzv. S-protein, tedy onen charakteristický hrot, jímž se virus napojuje na receptor napadené buňky, se u zmutovaných variant příliš neliší od původního, byť jeho postupné změny přispívají k tomu, že se virus na buňku napojuje snáze.

Na deltu zabírají i stávající protilátky. Podle Baroucha se tato varianta rychle šíří „spíše kvůli své vysoké nakažlivosti než kvůli tomu, že má schopnost se vyhnout protilátkám“. Hlavním důvodem vyšší nakažlivosti je to, že infikovaní kolem sebe šíří více virových částic. „Když jste vystaveni většímu množství virionů, pak je nižší šance, že vás vakcína ochrání. A když jste v zaplněném uzavřeném prostou, kde jsou lidé blízko sebe, můžete být vystaven virionům ne jednou, ale desetkrát či stokrát,“ přiblížil.

Studie publikovaná v časopisu Nature v červenci ale uvádí, že kvůli změnám S-proteinu jsou protilátky proti této variantě méně účinné.

Epidemiolog z Bostonské univerzity Benjamin Linas upozorňuje, že jsou tu i ekonomické důvody. V USA leží ve skladech miliony nevyužitých dávek vakcín proti covidu-19. Náhlý přechod na novou vakcínu by zvýšil pravděpodobnost, že tyto očkovací látky se vyhodí.

Přispěla by k tomu reakce lidí, kdyby někdo z výrobců oznámil, že vytvořil vakcínu zaměřenou speciálně proti variantě delta. „To by mohlo vyvolat obavy, že původní vakcína nefunguje, což není absolutně pravda. Tyto vakcíny stále fungují,“ řekl Linas.

Pokud by měli lidé pocit, že nová vakcína je lepší, tu původní už by nechtěli a dále by se snížilo tempo očkování, než bude dost nové látky.

„Protože stávající vakcíny stále fungují a zdá se, že třetí dávka tomu napomáhá, může mít větší smysl pokračovat s vrabcem v hrsti a páku v podobě přepracování mRNA vakcín si nechat pro budoucí hrozby,“ řekla epidemioložka a genetička Brownyn MacInnisová z institutu Broad. Zdůraznila, že možnost úpravy tu stále je.

Experti na veřejné zdraví upozorňují, že mnohem větší nebezpečí pro šíření koronaviru představují neočkovaní lidé, kteří ještě nedostali ani jednu dávku. Většina nových nákaz je mezi nenaočkovanými, uvedl server Live Science.

Profesor molekulární biologie ze Scrippsova institutu v Kalifornii Eric Topol ale upozorňuje na data ukazující, že účinnost vakcín od Pfizeru a Moderny proti deltě je nižší než obvykle uváděných cca 80 procent. Podle něj může být asi 60 procent, možná dokonce těsně nad padesáti, což už je hranice, kdy se očkovací látka vůbec uznává jako účinná.

Expertka na infekční choroby Lékařské univerzity v Jižní Karolíně Krutika Kuppalliová ale upozorňuje, že s vývojem nových vakcín je to jako hra na honěnou. O úpravě vakcíny se hovořilo už v případě britské mutace alfa. Ta ale nyní vymizela, když se objevila nakažlivější delta. „Ve chvíli, kdy by mohla být hotová vakcína, máme tu další variantu,“ varuje Kuppalliová.

Topol se domnívá, že by proto bylo lepší vytvořit univerzálnější vakcínu pro všechny kmeny koronaviru SARS-CoV, tedy i proti původnímu viru způsobujícímu onemocnění SARS: „To by mohlo být trvalejší řešení než to s řeckou abecedou (každé významnější variantě se dává další písmo řecké abecedy – pozn. red.).“

Imunolog Jordi Ochando z newyorské soukromé univerzity Icahn School of Medicine at Mount Sinai také upozorňuje na studii zveřejněnou v lékařském časopisu Lancet, že kombinace různých vakcín také zvyšuje ochranu. Ukázalo se, že pokud se podá po vakcíně od AstraZeneky druhá dávka od Pfizeru, je ochrana vyšší. To se ukázalo i v případě Sputniku V. Může to však být dáno i tím, že vakcína od Pfizeru chrání lépe než ta od AstraZeneky.