Článek
Podle žaloby vznesené před americkým soudem chtěl Kassir spolu s dalšími osobami vybudovat koncem 90. let výcvikový tábor pro svatou válku - džihád - na usedlosti v Bly v Oregonu. Vycvičení muslimové se pak měli přesunout do Afghánistánu. Hned prvním problémem je, na základě čeho by měl vůbec být Kassir do Spojených států vydán. Podmínky pro vydávání zločinců mezi Českem a USA totiž stanovuje stará dvojstranná smlouva ještě z roku 1925, ve které není o terorismu ani slovo.
"Samozřejmě o tom musí rozhodnout soud, zda by vydání na základě této smlouvy bylo možné, ale podle mého názoru by to byl problém," řekl v pondělí Právu náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.
Úmluva o bombových útocích
Situaci by ale možná mohla "zachránit" mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků z roku 1997, mezi jejíž signatáře patří jak Česká republika, tak USA.
"V této úmluvě se státy zavazují uplatňovat vydávací řízení, i pokud se jedná o přípravu či pomoc k teroristickým útokům. Já se domnívám, že v tomto smyslu by úmluvu bylo možné aplikovat na tento případ," uvedl Fenyk.
I v případě, že se podaří vyřešit tento problém, je tu ale ještě další, možná mnohem větší. Ze stejného důvodu a na základě stejného mezinárodního zatykače, vydaného americkým soudem, byl totiž Kassir zadržen již jednou, ve Švédsku. Švédský soud ho ale v roce 2003 odmítl do USA vydat, protože se vznesená obvinění nepodařilo prokázat.
Podle vyjádření Kassirova českého obhájce ex offo Jana Červenky jeho klient naprosto popírá, že by v Oregonu někdy byl. "Byl v USA v roce 1999 jen jako turista," řekl Červenka včera Právu. Jak dále uvedl, bude navrhovat, aby si státní zástupce opatřil rozhodnutí švédských orgánů v této věci.
Od Kassirova zadržení 11. prosince běží americkým úřadům čtyřicetidenní lhůta, ve které musí o jeho vydání požádat.
Oprávněnost žádosti bude posuzovat pražský městský soud. Pokud jí vyhoví, konečné slovo ale ještě bude mít ministr spravedlnosti Pavel Němec.