Článek
Ve středu se Norsko formálně připojilo k Haagské úmluvě o ochraně a právech dětí. Co se tím pro vás změní?
Velká změna nastane v mezinárodním fungování Barnevernetu. Bude velmi úzce spolupracovat s podobnými úřady v jiných zemích, které také přijaly úmluvu. To se týká i České republiky.
Jestliže se tedy v budoucnu dostane český občan pod ochranu Barnevernetu, tak ten osloví i české orgány sociálně-právní ochrany dětí. Myslím si, že je to správná cesta k porozumění různým kulturním odlišnostem.
Můžeme to chápat jako připuštění chyb ve fungování Barnevernetu?
Nemyslím si. Už před dvěma nebo třemi lety jsme začali o přistoupení k Haagské úmluvě uvažovat. Došlo by k tomu tak či tak. To, jak přistupujeme k českým rodinám, není politickou otázkou. Je to věc norských zákonů a norského kodexu.
Barnevernet má v Norsku velikou důvěru
Samozřejmě pokud jde o děti, je to vždy citlivé a složité a doufám, že kauza paní Michalákové brzy skončí. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že naše zákony a celý náš systém jsou založeny na tom, že zohledňují nejlepší zájem dítěte.
Norsko po celé Evropě podporuje sociální začleňování, nemáte ale pochybnosti o vlastním sociálním systému? Snad žádná země nečelila tak silnému tlaku vůči svému sociálnímu orgánu. Demonstrace proti Barnevernetu se konají po celém světě a kvůli němu došlo i na několik diplomatických roztržek.
Barnevernet má v Norsku velikou důvěru. Přitom mají na starost složité případy a to může být občas pro Barnevernet náročné. Jeden případ zasáhl sem do České republiky, jeden do Rumunska a možná do několika dalších zemí. Ale není jich mnoho. Bohužel vidíme, že kolem případů se šíří zkreslené nebo přímo chybné informace. A Norsko pak z toho vychází, jako by bylo daleko od pravdy.
Ale pro nás je důležité mít instituci, jako je Barnevernet, která se postará o děti. S problémy se musíme umět vypořádat. Doufáme, že ratifikace haagských konvencí nám pomůže lépe porozumět jednotlivým případům. Lepší výměna informací mezi Norskem a zemí, odkud dotyčná osoba pochází, bude jistě výhoda.
Do začleňování sociálně slabých osob v ČR jste za posledních pět let investovali skrze Norské fondy zhruba 3,5 miliardy korun. Co tím sledujete?
Pro Norsko je důležité, že můžeme přispět k posílení demokracie v Evropě, aby se posilovala rovnost před právem. A tím chceme také přispět k prosperitě v evropských zemích. Demokratizace je pro nás klíčová a skutečná demokracie je podle mě založena na zapojení široké společnosti.
Ideál skutečné demokracie stojí na společnosti, kde každý na sebe samého pohlíží jako na součást celku. Lidé musí cítit, že do společnosti patří, že mají možnost se zapojit a že mohou komukoliv nabídnout to nejlepší, čeho jsou schopni.
Například v pondělí jsem byl na mezinárodním romském festivalu Khamoro, který se právě v Praze koná. Je to velice dobrý příklad toho, jak lze díky kultuře pozvednout sociální skupinu, která je v mnoha ohledech nedoceněná. Podpora romské kultury samozřejmě neznamená jen uspořádání romského festivalu, ale je třeba posílit i jejich sebevědomí.
Takže ptáte-li se, proč investujeme do sociální inkluze, je to zkrátka proto, že je to podstatné pro vybudování demokratické Evropy postavené na lidských právech a vládě práva.
Na jaké úrovni je podle vás demokracie u nás?
Pro nás je důležité, že všechny evropské země mají demokracii za zásadní věc. Ale jsou země, zejména z bývalého sovětského bloku, které nemají dlouhou demokratickou tradici a historii. V Norsku si myslíme, že máme docela pěknou demokracii, ale také jsme měli 200 let míru na to, abychom ji vytvářeli.
Proto se domníváme, že je třeba pomoci těmto zemím vystavět a posílit demokratické hodnoty, které jsou důležité. A těmi jsou dvě věci – zapojení široké společnosti a vzájemná důvěra. To je základ pro vytvoření společnosti, která bude schopna dodat bohatství celé své populaci.
