Hlavní obsah

Přípravy invaze: "Attova stopa" z Prahy sehrála roli

Novinky, Jiří Roškot
WASHINGTON

K rozhodnutí administrativy George W. Bushe vojensky skoncovat se Saddámovým režimem nevedlo jen diktátorovo pohrdání OSN. Roznětkou, která po teroristických útocích 11. září vrátila Bagdád do zorného pole, byla dodnes nepotvrzená zpráva z ČR o údajném setkání jednoho z atentátníků -Muhammada Atty -s iráckým diplomatem v Praze 9. dubna 2001.

Foto: VIMAGES / Nuno Alexandre

FIA GT1 Word Championship

Článek

Této informace, na niž česká strana Američany upozornila někdy v říjnu 2001, se chopili "jestřábi" v administrativě, zejména náměstek šéfa Pentagonu Paul Wolfowitz. Ten požadoval dobýt Bagdád již během války v roce 1991 a o sedm let později se připojil k dopisu - spolu s nynějším viceprezidentem Dickem Cheneym a ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem -prezidentu Clintonovi s požadavkem udeřit i bez OSN.

Po 11. září Bush vyhlásil nesmiřitelnost nejen vůči teroristům, ale i vůči vládám, které jim poskytují pomoc a útočiště. Těsně předtím, než USA v říjnu 2001 zahájily tažení do Afghánistánu, začal Wolfowitz rozvíjet tuto teorii tak intenzívně, až jej podle časopisu Newsweek musel Cheney okřiknout.

Všechno má své pořadí - tak by se dal charakterizovat postup administrativy, která nikdy oficiálně neoznačila "pražskou stopu" Atty za neprůkaznou, a to přesto, že podle ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Muellera všechny důkazy svědčí, že Atta byl v inkriminované době ve Virginia Beach, a ne v Praze.

Wolfowitz, Cheney i Rumsfeld dál operovali s případem Atta jako důkazem o spojení Bagdádu s Usámou bin Ládinem a teroristickou organizací al-Kajdá. Na tuto vazbu upozorňoval ve svých projevech i prezident Bush.

Na důkazy nelze čekat

"Myslím, že předpokladem politiky má být, že si nemůžeme dovolit čekat až na důkaz mimo jakoukoli pochybnost," řekl Wolfowitz loni v únoru listu The San Francisco Chronicle na otázku o Attovi s tím, že právě to v plynulých dvaceti letech umožnilo přežít řadě teroristických režimů. Pokud šlo o vysvětlení konkrétní skutečnosti o Attovi, zaštítil se jejich důvěrností.

Wolfowitze při setkání s agenty pověřenými zkoumáním případu rozezlilo, když jeden z nich - jak napsal časopis Newsweek - trval na tom, že o Attově pražské schůze nejsou žádné důkazy. Wolfowitz na něj naléhal prý tak dlouho, až agent nakonec připustil, že setkání s iráckým diplomatem v Praze bylo "technicky možné".

Perle: byl i u Saddáma

"Důkaz o setkání Muhammada Atty s agentem irácké rozvědky v Praze je přesvědčivý," tvrdil v prosinci 2001 v listu The New York Times také Richard Perle, další protagonista úderu proti Iráku a vlivný šéf poradního sboru Pentagonu.

V září 2002 dokonce řekl italskému listu Il Sole 24 Ore, že Atta se prý před 11. zářím v Bagdádu sešel se Saddámem. "Máme o tom důkaz a jsme si jisti, že tam nebyl jen na dovolené," řekl Perle. USA ovšem tento důkaz nikdy nepředložily.

V situaci, kdy administrativě chyběly podstatné informace o spojení Bagdádu s al-Kajdá, nikdy oficiálně neprohlásila, že považuje zmíněné Attovo pražské setkání s iráckým agentem za neprůkazné. Naopak, právě na tuto neprokázanou vazbu poukazoval prezident Bush opakovaně ve svých projevech. "(Saddám) pomáhá, cvičí a ukrývá teroristy, a to včetně příslušníků organizace al-Kajdá," prohlásil v noci na úterý, když dal Saddámovi poslední ultimátum, aby opustil Irák.

Související témata:

Výběr článků

Načítám