Článek
"Budou chtít zajistit, aby země měla dlouhodobý příjem a ten je spojen s ropou," řekl jeden z analytiků v Londýně. Dodal, že evropské firmy pravděpodobně budou moci využít z obnovy irácké těžby část v podobě subdodávek a americké firmy na zakázkách dostanou zřejmě větší díl.
Zájem mají Norové, Francouzi, Italové, Švýcaři i Němci
Mezi evropskými uchazeči o tendry v ropném průmyslu podle analytiků budou norská společnost Kvaerner Aker či francouzská Technip Coflexip, jejíž tržby z třetiny vznikají v Africe a na Blízkém východě. Z Itálie by se mohl přihlásit Saipem, který je aktivní v Íránu, ze švýcarského koncernu ABB bude mít zájem divize zabývající se ropou, plynem a petrochemií.
Uvedené firmy provádějí ropné vrty, instalují pobřežní těžebná zařízení a produkční systémy, pokládají podmořské či pobřežní ropovody, dodávají rafinériím katalyzátory nebo zpracovávají plyn či petrochemii. Z dlouhodobého hlediska by se podle analytiků mohly do obnovy iráckého ropného průmyslu zapojit i německé strojírenské firmy.
Analytici proto jmenují skupiny Siemens, Linde, MAN či MG Tech s odvoláním na zkušenosti těchto koncernů s výstavbou velkých průmyslových závodů. V úvahu připadají i podniky síťových služeb, například francouzské společnosti Suez a Eléctricité de France nebo německé koncerny E.ON a RWE, napsala agentura.
Irák má druhé největší zásoby ropy na světě
Irák vlastní druhé největší zásoby ropy na světě po Saúdské Arábii a je také v první desítce světových exportérů a producentů této suroviny. Irácké zásoby ropy činí asi 112 miliard barelů, zatímco v Saúdské Arábii je to 261 miliard barelů. Největší irácké rafinérie jsou v Kirkúku na severu země, východně od metropole Bagdádu v centrální části, kde se nachází asi 500 vrtů, a v oblasti Rumajla na jihu. V oblasti Rumajla a v dalších nalezištích na jihu země je asi tisíc vrtů.
Ropný průmysl byl v Iráku v roce 1972 znárodněn, stejně tak jako v některých ostatních zemích v oblasti, a svého vrcholu dosáhl v roce 1979, kdy denní produkce činila 3,5 milionu barelů. Válka mezi Irákem a Íránem v 80. letech způsobila pokles, ale na přelomu 80. a 90. let se opět přiblížila ke svému maximu.
Celkově leží na Blízkém východě dvě třetiny prokázaných světových zásob ropy, z nichž Irák kontroluje deset procent. Na globální produkci se oblast podílí z jedné třetiny. Blízkovýchodní země jsou členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která použila ropu jako politickou zbraň při ropných šocích v letech 1974 a 1979.