Příliv raněných do lvovských nemocnic zesílil. Rusové Ukrajince mrzačí, líčí český lékař po návratu

Raněných je stále víc. Zákroky jsou komplikovanější. A na zdravotnících je po víc než dvou letech války vidět únava.

„Mění se to. Při naší poslední misi v průběhu srpna tohoto roku po nás tamní lékaři nechtěli jen složité mikrochirurgické rekonstrukce. Potřebovali spíš pacienty rychle zahojit s minimálním časem na operačním sále tak, aby je bylo možné přeložit na další oddělení a na řadu přišli brzy další zranění,“ popisuje Břetislav Lipový, chirurg a přední český odborník na popáleniny, který opakovaně jezdí pomáhat do nemocnic ve Lvově.

„Za dobu našeho působení na Ukrajině se změnil nejen charakter zranění, ale zejména počet samotných raněných převážených do Lvova. Těch na začátku války tolik nebylo, vojáci umírali více na frontě,“ dodává.

Za poslední rok a půl byl na misi na Ukrajině už osmkrát, naposledy týden předtím, než na Lvov dopadlo několik raket. Konec války je v nedohlednu a doléhá to podle něj i na zdravotníky.

„Umocněno je to i tím, že Rusům pravděpodobně docházejí moderní zbraně. Ukrajince nezabíjejí, ale mrzačí je, a to je možná ještě horší,“ líčí Lipový.

Do lvovských nemocnic a nemocnice ve Vynnykách, což je předměstí Lvova, jezdí v rámci programu MEDEVAC společně s dalšími kolegy - Tomášem Kempným, Jakubem Holoubkem a Tomášem Votrubou - zpravidla na týden, nanejvýš deset dní. Vše dopředu pečlivě plánují.

Převoz raněných z východní části Ukrajiny na západ je možný pouze „zdravotními vlaky“. Ty míří z Dnipra přes Kyjev až do Lvova. Jelikož ale může převoz trvat téměř 24 hodin, dostávají se do Lvova jen ti nejstabilnější pacienti. Ještě před rokem šlo týdně přibližně o dvě desítky osob.

Mnozí měli amputovanou končetinu či její část nebo jiné komplexní poranění po zásahu šrapnelem či střelou.

„Teď tam jezdí několikrát do týdne i dvojnásobek pacientů. Tím, že se nyní vede především dronová válka, tak se setkáváme s méně obvyklými typy traumat,“ podotkl Lipový s tím, že jde většinou o kombinované poškození kůže, svalů a kostí.

„Při našem prvním působení, kdy jsme byli v Kyjevě, jsme viděli také řadu pacientů včetně dětí popálených různými zápalnými zbraněmi,“ vzpomíná. O jejich použití se opakovaně spekulovalo, Rusové to odmítali.

„Nevím, jestli to byl fosfor nebo napalm. Jelikož jsem ale jediný, kdo měl v Česku dosud v péči pacienta popáleného bílým fosforem, tak vím, jak takové poranění vypadá,“ doplnil Lipový, který aktuálně působí na Klinice popáleninové medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Zdravotnického materiálu je podle něj dost, i když je jeho doprava logisticky náročná. I kvůli tomu působí lékařské týmy ve Lvově, nikoliv na východě.

Pravděpodobně nejsložitější případ, jak popisuje, operovali 14 hodin. Rozsáhlé poškození měkkých tkání a kosti v oblasti hlavy museli raněnému vyztužit částí žeber, kterou mu vzali spolu s kůží a svalovinou ze zad.

Sám přiznává, že to byl extrém. Častěji se věnují rekonstrukcím končetin, při kterých dochází k nahrazení ztracené tkáně nebo úpravě a zvětšení objemu pahýlů.

Vedle školení ukrajinských kolegů pomáhají čeští lékaři také se vzděláváním v popáleninových centrech a budou spoluvytvářet sítě kvalitních center poskytujících moderní péči o popálené pacienty napříč Ukrajinou

Robert Zajíček, přednosta kliniky, na které působí i Lipový, už dříve se svým týmem vymyslel a zavedl projekt zaměřený na popálené osoby, které nemohou dojíždět do nemocnic na rehabilitace, jehož cílem je, aby se dovedli starat o jizvy doma.

Ukrajinu čeká velká přeměna zdravotnictví. I proto, že se už nyní odhadují počty invalidních mužů na víc než 100 tisíc. Ti všichni potřebují protézu nohy nebo ruky, místní firmy poptávku tak tak pokrývají. V budoucnu to ale přinese velký tlak na sociální systém i psychiku.

Spolu s chirurgy jezdí opakovaně na Ukrajinu i psychiatr Jiří Horáček, který se zaměřuje na léčbu a prevenci posttraumatického stresového syndromu. V každé nemocnici tam funguje specializovaný tým, potřeba ve společnosti je však velká.

Se zajištěním zdravotní péče pomáhá Česko na Ukrajině od vypuknutí ruské agrese dodávkami zdravotního materiálu, nasazením lékařů ale i finanční pomocí na zajištění nemocničního vybavení a dalších potřeb. Z českých peněz se například podařilo vybavit porodnici, která se nachází v protileteckém krytu. Významně se v tom angažuje i generální konzulát sídlící ve Lvově.

Nemocnice, jakožto kritická infrastruktura, jsou jedním z terčů ruských útoků. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od 24. února 2022 zničeno nebo poškozeno 773 nemocnic a zdravotnických zařízení v zemi, hlavně na východě Ukrajiny. Zemřelo podle nich už víc než 230 ukrajinských zdravotníků.