Článek
Týž den dopadla minometná střela na koordinační úřad v iráckém městě Sámarrá severně od Bagdádu. Podle amerických vojenských zdrojů přitom přišel o život jeden Iráčan a 12 lidí bylo zraněno. Útočníky se nepodařilo dostihnout. Američtí vojáci prý na místo přivolali irácké policisty. Úřad zprostředkovává vojenskou a civilní humanitární pomoc.
Sámarrá leží asi v polovině vzdálenosti mezi Bagdádem a Tikrítem, tedy v oblasti, kde jsou koaliční jednotky napadány iráckými ozbrojenci. Civilní správa Iráku považuje útoky za práci stoupenců svržené vlády a prezidenta Saddáma Husajna. Jejich baštou je právě Tikrít.
Rumsfeld: v Iráku se nestřílí víc než v našich městech
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld však ve středu útoky na americké vojáky ze strany loyalistů padlého režimu bagatelizoval. Rozsahem je přirovnal k úrovni násilí, které je obvyklé ve velkých amerických městech. Na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že útoky mají na svědomí malé skupinky o deseti až 20 lidech, nikoli větší vojenské formace nebo organizace.
Od 1. května, kdy prezident USA George Bush oficiálně vyhlásil konec bojových operací, přišlo v Iráku o život asi 50 amerických vojáků. Asi deset z nich bylo zabito při útocích.
Omezení pro média
Šéf americké civilní správy v Iráku Paul Bremer v reakci na přetrvávající incidenty vydal nařízení, které zakazuje iráckým médiím zveřejňovat články podněcující k násilí a útokům proti zahraničním vojákům, ale i Iráčanům. "Cílem opatření není potlačovat svobodu slova, kterou irácká média nedávno získala," ujistil Bremer na tiskové konferenci.
Iráčtí novináři však přijali restriktivní nařízení s nevolí. "Pane Bremere, připomínáte nám Saddáma. Tak dlouho jsme čekali na svobodu a vy nás teď chcete zotročit," napsal v komentáři jeden z nejčtenějších iráckých listů.
Většině Iráčanů americké jednotky nevadí
Podle ankety Iráckého střediska pro výzkum a strategická studia souhlasí více než čtyři pětiny obyvatel Bagdádu s přítomností amerických vojáků v zemi. Skoro 52 procent dotázaných nemá námitky proti tomu, aby koaliční vojska v Iráku zůstala až do vytvoření irácké vlády. Šestadvacet procent respondentů souhlasí s cizí vojenskou přítomností jen do ustavení přechodné správy a asi pěti procentům by nevadilo, kdyby koaliční vojska v zemi zůstala dva roky. Jen 17 procent dotázaných si přeje, aby cizí vojáci z Iráku okamžitě odešli.
Koalice počítá s tím, že Irák bude mít vlastní vládu až po volbách, které se mají konat po dvou letech. Do té doby by zemi měla spravovat dočasná vláda, která má vzniknout v půlce července.
