Prezidentské volby v Turecku se blíží, Erdogan přitvrzuje

Opozice si podle agentury Bianet stěžuje, že média dávají mnohem větší prostor kandidátovi vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), tedy prezidentu Erdoganovi. Spekuluje se, že na jeho přímý rozkaz.

Kampaň před všeobecnými volbami vypsanými na 14. května vstupuje do „horké“ fáze. Erdoganovi se podařilo stáhnout náskok v preferencích, který Kiliçdaroglu získal po poklesu prezidentovy popularity v souvislosti s únorovým zemětřesením.

Lidé v postižených oblastech měli vládě za zlé především pomalou reakci státních složek bezprostředně po otřesech, dlouhodobě Erdoganovi ubírá na popularitě vysoká inflace a růst životních nákladů.

Volební zisky „sultána“, jak se Erdoganovi přezdívá, se ale v průzkumech stále nepřehouply do jednoznačného vítězství. Podle sond, jejichž vypovídací hodnota je kvůli malému počtu respondentů sporná, jim stále několik procent chybí.

Prezident proto zvyšuje své úsilí. Vystupuje na shromážděních své AKP po celé zemi, dává jedno televizní interview za druhým. TRT a mnohé další stanice mu jdou na ruku.

Erdoganovy projevy se vysílají v plném znění, stejně jako proslovy lídra jeho parlamentního spojence Devleta Bahçeliho, jenž vede ultranacionalistickou Stranu národní akce (MHP), která má v případě potřeby nakročeno do vládní koalice.

Kiliçdaroglua, jak poukázala jeho Lidová republikánská strana (CHP), naopak TRT nezve ani jako hosta do svých pořadů.

O vystoupeních opozičního lídra ale informuje jen velmi stručně, napsala agentura Bianet.

Erdogan má také ještě prostor na zahraničně-politickém poli a jistě bude umět zhodnotit třeba americký souhlas s modernizací tureckých F-16, který Washington dlouhé měsíce odmítal udělit. S tureckým „ano“ pro finský vstup do NATO ale USA „změnily“ názor.

Odpor vůči Švédsku v Alianci však stále trvá, což prezident prezentuje jako zásadovost. Vedle toho se turecká armáda na Erdoganův rozkaz určitě ještě před volbami zviditelní v Sýrii v operacích proti Kurdům.

Turecký prezident také ještě před volbami vytáhne migrační kartu. Odpor proti uprchlíkům, jichž žije v Turecku kolem tří milionů, totiž sílí.

Pomoci také může „boj s vnitřním nepřítelem“, ať už jde o kurdské separatisty, či duchovního Fetullaha Gülena, jehož Ankara považuje za strůjce nepodvedeného vojenského převratu v roce 2016.

Jako poslední trumf může Erdogan vytáhnout „úspěchy“ ve výrobě a vývoji moderních zbraní. Ve hře je první oficiální let nového proudového bojového dronu Bayraktar Kizilelma, který byl původně směřován ke 100. výročí založení Turecké republiky připadající na 29. říjen.

Vzhledem k tomu, že Selçuk Bayraktar, „mozek“ firmy Baykar, která slavné drony vyrábí, je Erdoganovým zetěm, by se změnou termínu neměl být problém.

Podle tureckých médií by konstruktér mohl „přihodit“ i testy řízených střel odpalovaných z ozbrojeného bezpilotního hladinového plavidla Marlin, které s největší pravděpodobností zaujmou nejen turecké voliče, ale i obchodníky se zbraněmi.