Použití západních zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války, řekl Stoltenberg

„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území,“ řekl Stoltenberg. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ dodal.

Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy Stoltenberg.

Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.

Stoltenbergova výzva se podle týdeníku The Economist týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.

„Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je načase zvážit zrušení těchto omezení,“ řekl šéf NATO.

Stoltenbergův názor podpořila nizozemská ministryně obrany Ollongrenová. Podle ní Nizozemsko nikdy nebylo proti tomu, aby ukrajinské jednotky útočily na Rusko zbraněmi poskytnutými západními státy. Amsterdam se naopak domnívá, že ukrajinská armáda by měla mít právo udeřit západními zbraněmi na území Ruské federace.

„Je zcela jasné, že oni (Ukrajinci) musí udeřit i uvnitř Ruska, takže z mého pohledu by to nemělo být předmětem diskuse, a doufám, že ostatní země, které mají jiný postoj, ho změní,“ řekla Ollongrenová.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na vyjádření šéfa Aliance reagoval slovy, že „Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině“. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.