Článek
„Doufám, že se nám všechny rány podaří společně vyléčit. Nenecháme lidi přeživší zemětřesení bez pomoci. Budeme i nadále stát při nich,“ řekl podle listu Hürriyet.
Obvinil přitom opozici, že vyhrožuje postiženým zemětřesením ukončením pomoci, která se do postižených regionů posílá, a vyhozením z hotelů, kde našli dočasná útočiště. „Nemluvě o ošklivých kampaních na sociálních sítích,“ dodal.
Právě hlasy lidí z regionů zdevastovaných únorovým zemětřesením podle některých analytiků Erdoganovi chyběly k dosažení vítězství už v prvním kole prezidentských voleb. Lidé tvrdě kritizovali pomalou a neúčinnou reakci státu především v prvních hodinách a dnech po otřesech.
V druhém kole ostře sledovaných prezidentských voleb v Turecku proti Erdoganovi, který podle již oficiálních výsledků v prvním kole dostal 49,52 procenta hlasů, stojí opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu se ziskem 44,88 procenta hlasů. Oba se nyní snaží oslovit skupiny voličů, u nichž nebodovali.
Erdoganův rival sází na odpor k migrantům. Chce jich deset milionů poslat domů
Svorně se zaměřili na příznivce kandidáta Sinana Ogana, který se ziskem pěti procent skončil v prvním kole volby třetí. Ogan ve své kampani využil protimigrantských nálad, které se v Turecku sužovaném vážnou hospodářskou krizí rozbujely. Erdogan i Kiliçdaroglu proto do svých kampaní zařadili sliby o deportaci syrských uprchlíků. Opoziční kandidát je pro druhé kolo dokonce rozšířil na „všechny nelegální migranty“, jejichž počet odhadl na deset milionů.
Erdogan také ve čtvrtek přidal výzvy o účasti k Turkům v cizině, kde má tradičně vysoké procento podporovatelů, ale obává se o jejich účast. Pro všechny voliče pak byl určen výčet všech státníků včetně monarchů, kteří současné hlavě Turecka blahopřáli k vítězství v prvním kole. Nechybí mezi nimi maďarský premiér Viktor Orbán či katarský emír Tamim bin Hamad Sání.
Erdogan se také může v kampani před druhým kolem opřít o výsledky parlamentních voleb. Zvítězila v nich jeho koalice Lidová aliance, v níž je Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) považovaná za postislamistickou a novoosmanskou a tři strany označované za krajně pravicové. Společně získaly v šestičlenném parlamentu 323 křesel.