Článek
Španělské jednotky v neděli předaly základnu Díváníja Američanům. Svou druhou základnu v Nadžafu opustily již 27. dubna.
Domů se dnes postupně vrátí i několik set mužů, kteří měli na starosti stahování techniky a vybavení.
Naposledy se Španělé zapojili do akcí v zemi ještě včera. Bránili se napadení iráckými ozbrojenci, kteří zaútočili na jejich konvoj. Jeden útočník byl zabit. Lehká zranění utrpěl i španělský voják.
Rozhodly volby ve stínu Madridu
Španělský socialistický premiér José Luis Zapatero, který zvítězil v parlamentních volbách 14. března, po převzetí úřadu oznámil, že se vojáci stáhnou z Iráku v co nejkratší době. Jako datum odsunu tehdy uvedl 27. května. [celá zpráva]
K překvapivému a jednoznačnému volebnímu vítězství socialistů pomohly krvavé atentáty v Madridu z 11. března, při kterých zahynulo 190 lidí a dalších 1500 bylo zraněno. To socialisty posunulo před lidovce, kteří podle předvolebních průzkumů měli volby opět vyhrát.
Jednotky rozmístila v Iráku po válce předchozí konzervativní vláda premiéra Josého Maríi Aznara, která podporovala politiku amerického prezidenta George W. Bushe.
Zapatero Bushovi neustoupil
V Iráku působilo 1300 Španělů v tzv. bojových jednotkách. Během mise jich tam zemřelo jedenáct.
Spojené státy opakovaně vyzývaly Madrid, aby jednotky nestahoval. Premiér Zapatero, který označil invazi do Iráku za fiasko, ale odmítl. Své rozhodnutí považuje vzhledem ke krizové situaci v zemi za správné.
