Pořád hoří, ale neodletíme, říká Češka z Havaje

Na malém havajském ostrově se živí jako učitelka klavíru, manžel Rudolf pronajímá auta turistům. Zabydleli se tu před téměř dvaceti lety. Původně na neděli plánovali odlet na dovolenou domů do Česka, letenky ale na poslední chvíli přebookovali a zůstávají na ostrově.

Budou i v dalších dnech pomáhat, kde se dá. „Cítíme, že jsme potřeba tady na Maui. My bychom pořád mysleli na to, co se tady děje,“ svěřuje se Daniela.

K rozhodnutí zůstat je přimělo i to, že malá ohniska na některých místech ostrova pořád hoří a záchranáři v sobotu večer před požáry znovu varovali místní obyvatele. „Pořád slyšíme a vidíme létat vrtulníky, záchranáři stále hledají, jestli někdo nepřežil,“ potvrzuje Daniela. Počasí na Havaji se ale konečně po šesti dnech uklidnilo, ochladilo se a místy i zapršelo.

Jedno ze tří ohnisek požáru bylo i v historickém městečku Lahaina na západním pobřeží, kam prvních pět dní mohli vjet jen hasiči. V neděli vstup poprvé dovolili i civilistům. Obyvatelé s trvalým bydlištěm v Lahaině mohou poprvé od doby, kdy se hurikán prohnal ostrovem, zkontrolovat své domy. Pokud neshořely.

„Fronta na Lahainu byla neskutečná, někteří lidé přišli o všechno,“ popisuje Češka v telefonním rozhovoru. V řadě kromě domorodců čekají i kamiony s potravinami, základními hygienickými potřebami nebo balíky s vodou. Výzvy o hledaných osobách zveřejňují místní média a z příběhů pohřešovaných mrazí v zádech.

„Jedni lidé tady měli pronájem a paní byla těhotná, nikdo neví, co s nimi je, jsou také na seznamu,“ vypovídá Češka. Seznam pohřešovaných už se rozšířil na několik stovek.

Tam, kde už se podařilo oheň uhasit, začínají lidé odklízet ohořelé trosky. Život se k normálu zatím zdaleka nevrací, objevily se první případy rabování. Domy a obchody, které nespálil žár a nezničil vítr, místní začali bedlivě hlídat. „Pustili nám po třech dnech vodu, ale nesmíme ji používat ani po převaření, pravděpodobně je kontaminovaná, takže jsme zase zpátky tam, kde jsme byli,“ vypráví Daniela smutně. V jejím hlase je znát obrovská únava a stres minulých dní.

Havajský ostrov Maui je díky příznivým klimatickým podmínkám a dobrým vlnám rájem pro surfaře, triatlonisty, běžce, horolezce a dobrodruhy, kteří rádi sportují. „Tady máte nohy v písku a hlavu v oblacích,“ vzpomíná Daniela na dobu, kdy o hurikánu nikdo neuvažoval.

Před silným větrem obyvatele varovali meteorologové, oko hurikánu ale mělo malý ostrov minout. Zprávy o tom, že malý exotický ráj uprostřed Tichého oceánu hoří, vyvolaly po celém světě vlnu zájmu. První materiální sbírky začaly připlouvat po moři hlavně z Kalifornie, finanční podpora prostřednictvím Červeného kříže sem míří ze všech kontinentů.

„Pomoc začala přicházet okamžitě. Ze světa i od nás tady. Je dojemné vidět i staré lidi, kteří se snaží přispět. Babičky nosí deky a hrníčky. Vlastně všechno, co doma najdou,“ líčí Daniela. Hned poté, co se uklidnil hurikán, rozdávali s manželem oblečení, přikrývky a jídlo všem, kteří pomoc potřebovali.

Sami následky hurikánu citelně vnímají. „Přišli jsme o byznys, ale máme až výčitky, že náš dům stojí,“ shodují se oba. „Dlouho to potrvá, než se z toho všichni tady dostaneme, ale načerpáme síly a znovu se pustíme do práce, nic jiného nezbývá,“ plánují.