Článek
Menší penze od října dostanou i fotbalisté ze „zlaté jedenáctky”, která Polsku vybojovala dosud nejcennější úspěch na olympijských hrách v Mnichově, stříbro z olympiády v Montrealu a bronz z mistrovství světa 1974.
„Ano, jsem v takové situaci. Doufám, že se to napraví. To se musí napravit. Věřím, že se toto rozhodnutí změní,” řekl deníku šestašedesátiletý Kazimierz Kmiecik, který v 70. letech patřil k nejpopulárnějším fotbalistům z týmu „orlů” trenéra Kazimierze Górského.
„Určitě je to křivda. Ale nechci o tom více mluvit, než se vše vysvětlí,” dodal.
Snížení od 1. října
Kmiecik jako medailista z olympiády dostává od státu zvláštní příplatek, nyní 2620 zlotých (asi 16 tisíc korun). Ale penzi mu stát od 1. října snižuje, protože hrál za „policejní” klub Wisla Krakov. Stejně jsou na tom i jeho vrstevníci a spoluhráči v reprezentaci, kteří kopali za varšavskou Gwardii.
Vyrozumění o snížení vdovského důchodu dostala i Urszula Norkowská, jejíž muž patřil k nejlepším útočníkům přelomu 50. a 60. let, za někdejší zásluhy o vlast byl vyznamenán i po pádu komunismu. V dobách své největší slávy však hrával za bydhošťskou Polonii, čili jakoby byl u komunistické policie.
Nepracovali jsme u policie, ale pouze v klubu. To je však nezajímá a jedou jako parní válec.
„Ani pět minut jsem nebyl na strážnici, celý život jsem pracoval v klubu,” tvrdí Leszek Tillinger, který v barvách plochodrážní Polonie nejprve závodil a později vedl nejlepší domácí tým v 90. letech. Stejně jako někdejší kolegové z klubu už taky dostal nový výměr s nižším důchodem.
„Nepracovali jsme u policie, ale pouze v klubu. To je však nezajímá a jedou jako parní válec,” postěžoval si.
Ne víc, než je celostátní průměr
Zákon vstoupil v platnost v podobě, která stanoví, že za „službu totalitnímu státu” nelze dostávat vyšší penzi, než činí celostátní průměr, čili podle listu nejvýše 2100 zlotých „hrubého” (asi 13 tisíc korun), což znamená 1700 zlotých „na ruku” (asi 10 tisíc korun).
Loni v létě vláda uváděla, že její návrh výrazně sníží penze přibližně 32 tisíc bývalým důstojníkům tajné policie. Argumentovala historickou spravedlností i rozpočtovými úsporami v řádu stovek milionů.
Důchody ve výši 9000 až 12000 zlotých (asi 55 tisíc až 73 tisíc korun) podle tehdejších údajů ministerstva vnitra pobírala stovka bývalých příslušníků tajné policie, další tisícovka měla důchody v rozmezí 6000 až 9000 zlotých a okolo osmi tisícovek se těšilo penzím mezi 3000 až 6000 zlotých měsíčně. Průměrný důchod činil přibližně 2100 zlotých.
