Hlavní obsah

Polský ministr zahraničí navrhuje referendum o Krymu. Ukrajinci ani Rusové nesouhlasí

Krym by mohl být klíčovým bodem v případných mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, míní polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Navrhuje demilitarizaci poloostrova a přípravu na opakované referendum, ve kterém by si legální rezidenti sami určili, k jakému státu chtějí patřit.

Foto: Eva Korinkova, Reuters

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski hovoří během tiskové konference na zasedání zemí Visegrádské skupiny (V4) v Praze.

Článek

„Mohli bychom Krym podrobit pod mandát OSN a připravit spravedlivé referendum,“ navrhl Sikorski. Nejdřív by bylo potřeba zjistit, kdo jsou legální rezidenti, kteří mají hlasovací právo. „A mohli bychom to odložit o 20 let,“ navrhl Sikorski na konferenci v Kyjevě, informoval web Kyiv Independent.

„Krym je symbolicky důležitý pro Rusko, a zejména pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale strategicky důležitý pro Ukrajinu. Proto nechápu, jak se budou moci dohodnout, aniž by Krym demilitarizovali,“ vysvětlil svůj postoj Sikorski. Západ podle něj udělal v roce 2014 chybu, když údajně řekl Ukrajině, aby o Krym nebojovala.

Pokud by totiž v roce 2014 Ukrajinci bojovali na Krymu, byť i jen symbolicky, Putin by pravděpodobně nezaútočil na Donbas, myslí si polský politik.

Ukrajinci: Absolutně nepřijatelné

Tento návrh vyvolal odpor Ukrajiny, která odmítá jakýkoli kompromis ohledně územní celistvosti země. Ukrajinské úřady zopakovaly, že Krym je neoddělitelnou součástí Ukrajiny a že mírové snahy musí začít stažením ruských sil.

Předseda výboru nejvyšší rady pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci Oleksandr Merežko prohlásil, že Sikorského výroky jsou „absolutně nepřijatelné“, napsala agentura Unian.

„Abych byl upřímný, byl jsem tímto (Sikorského) prohlášením velmi rozrušen a překvapen. Od ministra zahraničních věcí z naší přátelské země, našeho spojence, bychom čekali pochopení situace a podporu,“ řekl Merežko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že „…územní celistvost Ukrajiny nikdy nebyla a nemůže být předmětem diskuse nebo kompromisu. Krym je Ukrajina“. I prezidentova zástupkyně pro Krym Tamila Taševa označila Sikorského výroky za nešťastné.

Rusové si Krym ukradli pro sebe

Rusové na sebe nicméně s reakcí na Sikorského vyjádření nenechali dlouho čekat. „Jde o poněkud absurdní tvrzení,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ruské území a ruské regiony nemohou být předmětem žádné diskuse nebo převodu na kohokoli,“ uvedl.

Od začátku okupace v roce 2014 se na Krymu podle ukrajinských úřadů nelegálně usadilo až 800 000 ruských občanů.

Rusové anektovali Krym, který je stále mezinárodně uznávaným ukrajinským územím, v roce 2014. Po pádu ukrajinské vlády a protestech na Majdanu v témže roce získali Rusové díky nasazení vojenských sil rychlou kontrolu nad oblastí.

Následovalo sporné referendum, ve kterém obyvatelé Krymu údajně hlasovali pro připojení k Rusku. Tento krok nebyl mezinárodně uznán a vyvolal rozsáhlé sankce a napětí mezi Ruskem a Západem.

Historie Krymu

Historie poloostrova Krym sahá až do starověku. Krymský poloostrov byl osídlen různými starověkými civilizacemi, včetně Řeků, Skythů a Peršanů. Během této doby získal značnou prosperitu díky obchodu a vytvořil vlastní řecké kolonie, například Chersonésos.

V 5. století převzali kontrolu nad Krymem Byzantinci, kteří zde založili východořímské provincie. Později se zde usadili také Chazarové, Mongolové a Osmanská říše. V 15. století založil turkický národ Tatarů na poloostrově Krymský chanát. Během této doby Krym podnikal nájezdy na okolní území a stal se centrem obchodu a pirátství.

Až na konci 18. století po porážce Krymského chanátu anektovala Krym Ruská říše. Tehdejší panovnice Kateřina Veliká podporovala výstavbu přístavů, silnic a opevnění a Krym se za její vlády stal důležitým námořním a obchodním centrem pro Ruské impérium.

V 19. století Krym pak proslul jako oblíbené turistické letovisko. Během Krymské války v letech 1853–1856 se na Krymu odehrály intenzivní boje mezi Ruskou říší a koalicí zemí v čele s Francií a Velkou Británií.

Po pádu impéria usilovala regionální vláda o přičlenění k Ukrajinské lidové republice. V roce 1921 ovládli Rusové Krym opět silou a připojili ho k Sovětskému svazu. Během druhé světové války byl Krym obsazen nacistickým Německem, ale sovětské síly ho v roce 1944 osvobodily. Po válce se Krym stal součástí Ruské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.

V roce 1954 byl Krym z Ruské SSR administrativně přeřazen k Ukrajinské SSR, oficiálně se tak stalo u příležitosti 300. výročí Perejaslavské smlouvy a vzhledem k přirozené blízkosti a vazbám Krymu na Ukrajinu.

Nezávislost získala Ukrajina s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, a to včetně Krymu, což Rusko písemně uznalo v roce 1994 v Budapešťském memorandu a o tři roky později potvrdilo v Rusko-ukrajinské smlouvě o přátelství. Nicméně v roce 2014 Rusko Krym anektovalo a prohlásilo jej za své území. Tato anexe nebyla mezinárodně uznána a vyvolala sankce proti Rusku.

Rusovi, který pomáhal ruské agresi na Krymu, uložil pražský soud pět let vězení

Krimi

Výběr článků

Načítám