Článek
„Mohli bychom Krym podrobit pod mandát OSN a připravit spravedlivé referendum,“ navrhl Sikorski. Nejdřív by bylo potřeba zjistit, kdo jsou legální rezidenti, kteří mají hlasovací právo. „A mohli bychom to odložit o 20 let,“ navrhl Sikorski na konferenci v Kyjevě, informoval web Kyiv Independent.
„Krym je symbolicky důležitý pro Rusko, a zejména pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale strategicky důležitý pro Ukrajinu. Proto nechápu, jak se budou moci dohodnout, aniž by Krym demilitarizovali,“ vysvětlil svůj postoj Sikorski. Západ podle něj udělal v roce 2014 chybu, když údajně řekl Ukrajině, aby o Krym nebojovala.
Pokud by totiž v roce 2014 Ukrajinci bojovali na Krymu, byť i jen symbolicky, Putin by pravděpodobně nezaútočil na Donbas, myslí si polský politik.
Ukrajinci: Absolutně nepřijatelné
Tento návrh vyvolal odpor Ukrajiny, která odmítá jakýkoli kompromis ohledně územní celistvosti země. Ukrajinské úřady zopakovaly, že Krym je neoddělitelnou součástí Ukrajiny a že mírové snahy musí začít stažením ruských sil.
Předseda výboru nejvyšší rady pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci Oleksandr Merežko prohlásil, že Sikorského výroky jsou „absolutně nepřijatelné“, napsala agentura Unian.
„Abych byl upřímný, byl jsem tímto (Sikorského) prohlášením velmi rozrušen a překvapen. Od ministra zahraničních věcí z naší přátelské země, našeho spojence, bychom čekali pochopení situace a podporu,“ řekl Merežko.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že „…územní celistvost Ukrajiny nikdy nebyla a nemůže být předmětem diskuse nebo kompromisu. Krym je Ukrajina“. I prezidentova zástupkyně pro Krym Tamila Taševa označila Sikorského výroky za nešťastné.
Rusové si Krym ukradli pro sebe
Rusové na sebe nicméně s reakcí na Sikorského vyjádření nenechali dlouho čekat. „Jde o poněkud absurdní tvrzení,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ruské území a ruské regiony nemohou být předmětem žádné diskuse nebo převodu na kohokoli,“ uvedl.
Od začátku okupace v roce 2014 se na Krymu podle ukrajinských úřadů nelegálně usadilo až 800 000 ruských občanů.
Rusové anektovali Krym, který je stále mezinárodně uznávaným ukrajinským územím, v roce 2014. Po pádu ukrajinské vlády a protestech na Majdanu v témže roce získali Rusové díky nasazení vojenských sil rychlou kontrolu nad oblastí.
Následovalo sporné referendum, ve kterém obyvatelé Krymu údajně hlasovali pro připojení k Rusku. Tento krok nebyl mezinárodně uznán a vyvolal rozsáhlé sankce a napětí mezi Ruskem a Západem.
Historie Krymu
Historie poloostrova Krym sahá až do starověku. Krymský poloostrov byl osídlen různými starověkými civilizacemi, včetně Řeků, Skythů a Peršanů. Během této doby získal značnou prosperitu díky obchodu a vytvořil vlastní řecké kolonie, například Chersonésos.
V 5. století převzali kontrolu nad Krymem Byzantinci, kteří zde založili východořímské provincie. Později se zde usadili také Chazarové, Mongolové a Osmanská říše. V 15. století založil turkický národ Tatarů na poloostrově Krymský chanát. Během této doby Krym podnikal nájezdy na okolní území a stal se centrem obchodu a pirátství.
Až na konci 18. století po porážce Krymského chanátu anektovala Krym Ruská říše. Tehdejší panovnice Kateřina Veliká podporovala výstavbu přístavů, silnic a opevnění a Krym se za její vlády stal důležitým námořním a obchodním centrem pro Ruské impérium.
V 19. století Krym pak proslul jako oblíbené turistické letovisko. Během Krymské války v letech 1853–1856 se na Krymu odehrály intenzivní boje mezi Ruskou říší a koalicí zemí v čele s Francií a Velkou Británií.
Po pádu impéria usilovala regionální vláda o přičlenění k Ukrajinské lidové republice. V roce 1921 ovládli Rusové Krym opět silou a připojili ho k Sovětskému svazu. Během druhé světové války byl Krym obsazen nacistickým Německem, ale sovětské síly ho v roce 1944 osvobodily. Po válce se Krym stal součástí Ruské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.
V roce 1954 byl Krym z Ruské SSR administrativně přeřazen k Ukrajinské SSR, oficiálně se tak stalo u příležitosti 300. výročí Perejaslavské smlouvy a vzhledem k přirozené blízkosti a vazbám Krymu na Ukrajinu.
Nezávislost získala Ukrajina s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, a to včetně Krymu, což Rusko písemně uznalo v roce 1994 v Budapešťském memorandu a o tři roky později potvrdilo v Rusko-ukrajinské smlouvě o přátelství. Nicméně v roce 2014 Rusko Krym anektovalo a prohlásilo jej za své území. Tato anexe nebyla mezinárodně uznána a vyvolala sankce proti Rusku.
Rusovi, který pomáhal ruské agresi na Krymu, uložil pražský soud pět let vězení
