Článek
Stavba má stát podle vlády 880 miliónů zlotých (kolem 5,5 miliardy korun). Vzhledem k těsné blízkosti ruských výsostných vod má k ní ale Moskva výhrady. S kritikou přišli i polští ekologové poukazující na škody, jež by způsobila tamní unikátní biosféře.
Nesouhlasně se ozvali i někteří významní ekonomové, ti upozorňují, že ekonomická návratnost celého megaprojektu je velmi pochybná.
Šéf PiS Jaroslaw Kaczyňski, známý vyhroceně kritickým vztahem k Rusku, ale v pátek v Elblagu prohlásil, že nový kanál „má zásadní význam pro polskou suverenitu“ a že „polské ekonomice přinese značné zisky“. Vyzval k realizaci projektu a připomněl, že ruská vláda v letech 2004–09 znemožnila polským lodím používat kanál na svém území.
Radio Gdaňsk k tomu ale poznamenalo, že „na základě smlouvy, kterou v roce 2009 podepsali tehdejší premiéři zemí Donald Tusk a Vladimir Putin o volném využívání průplavu, žádné problémy nejsou.“
90kilometrová zkratka
Plán stavby kanálu mezi Viselským zálivem a Baltským mořem není nový, navrhoval ho jako první už král Stefan Bathory (vládl v Polsku 1575–1586). Po druhé světové válce přišel s dalším projektem prokopání zhruba kilometr široké Viselské kosy architekt Eugeniusz Kwiatkowski.
Naposledy se chystala kanál stavět v roce 2006 vláda tehdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyňského. A PiS se k záměru nyní vrátila.
Polské lodě nyní z Elblagu proplouvají do Baltu ruskými vodami a jediným průplavem v zálivu nedaleko Kaliningradu. Polský kanál jim má zkrátit cestu zhruba o 90 kilometrů.
„Elblag s roční kapacitou 350 tisíc tun zboží není natolik významným přístavem, aby na jeho přímé spojení s mořem byly vynaloženy tak obrovské prostředky,“ oponuje vládě profesor Henryk Cwiklinski, ekonomický expert z Gdaňské univerzity.
Problém také je, že by se musela prohlubovat budoucí trasa lodí mířících z Elblagu do kanálu ve velmi mělké – jen dva metry – části zálivu. To by podle Cwiklinského stálo další sumy, o nichž se ale už veřejně nemluví. Cwiklinski odhadl, že kanál by se tak zaplatil nejdřív za pět set let.