Článek
Po déle než roce byl dokončen 200 kilometrů dlouhý úsek pohraničního plotu, který má zabránit průchodu ilegálních migrantů, kteří se chtěli do země dostat během krize vyvolané v sousedním Bělorusku koncem léta 2021.
Poslední fází byla instalace senzorů a bezpečnostních kamer, uvedl Visegrád24 na Twitteru.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) March 27, 2023
Poland today finished the construction of its 200 km long and 5.5 m high border wall with Belarus.
Installing sensors and cameras was the final phase.
🇵🇱 pic.twitter.com/iIX56P9tpk
Plot je podle polské vlády součástí boje proti Rusku. „První známkou války na Ukrajině byl totiž běloruský vůdce Alexandr Lukašenko a jeho útok na polské hranice,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki minulý rok v červnu. „Díky naší prozíravosti a předvídavosti se nyní můžeme zaměřit na pomoc Ukrajině, která bojuje za svou suverenitu,“ dodal.
Ochránci lidských práv ale plot považují za projev dvojího metru. Skupiny bělošských křesťanských uprchlíků z Ukrajiny tvořené převážně ženami jsou podle nich vítány, ale převážně mužští muslimové ze Sýrie a dalších zemí jsou odmítáni a je s nimi špatně zacházeno.
Migrační krize začala v létě 2021. Lukašenkův režim ji vyvolal poté, co Evropská unie neuznala výsledky prezidentských voleb v Bělorusku a začala na představitele země uvalovat sankce. Tisíce migrantů následně Bělorusko začalo posílat k hranicím s Polskem, Litvou či Lotyšskem.
Polsko začalo v lednu loňského roku na své východní hranici stavět zeď za 394 milionů dolarů, která má zablokovat migranty tlačené Běloruskem
Na podzim 2021 bylo pak u hranic podle BBC nejméně 2000 migrantů. Podle Evropské komise byli tito lidé tlačeni k hranicím a nuceni k nelegálnímu vstupu do EU. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko to popřel.
Výstavba plotu vedoucího podél polsko-běloruských hranic byla zahájena v lednu 2022. Stála téměř 1,6 miliardy zlotých (8 miliard korun).
V Evropě roste popularita hraničních plotů
