Článek
„Už máme přes 180 tisíc profesionálních vojáků, příslušníků územní obrany a vojáků dobrovolné základní vojenské služby,“ řekl podle stanice Polskieradio24 ministr Blaszczak s tím, že do konce roku 2035 jich má být celkem 300 tisíc.
Polsko podle vládních plánů hodlá v reakci na ruský vpád na Ukrajinu příští rok vydat na obranu přes čtyři procenta HDP. Vicepremiér Jaroslaw Kaczyňski, šéf vládní strany Právo a spravedlnost, se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP v příštím desetiletí.
Varšava v posledních měsících objednala zbraně v hodnotě bezmála 24 miliard dolarů (541 miliard korun). V balíku je mimo jiné 48 baterií amerických systémů protivzdušné obrany Patriot, komplety protivzdušné obrany krátkého dosahu, jako je systém Sky Saber, či 96 vrtulníků AH-64E Apache a související vybavení. Polské zbrojní firmy pak mají dodat mimo jiné 1700 průzkumných dronů FlyEye.
Podle serveru Euronews jsou uzavřeny také smlouvy na dodávky stovek amerických a jihokorejských obrněných vozidel a tanků. Varšava rovněž investovala do 468 raketometů HIMARS.
Podle Euronews je polská armáda v současnosti pátou nejsilnější armádou v Evropě. Před ním jsou kromě prvního Ruska ještě také Británie, Francie a Itálie. Britská pozice stojí a padá s živou silou a letectvem, Francie může spoléhat na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců, Itálie měla k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvě letadlové lodi.
Polsko je může poměrně rychle dohnat díky bilionovým nákupům zbraní. „S tisícovkou tanků, které koupilo nebo objednalo, bude mít větší palebnou sílu, než mají Británie, Francie, Německo a Itálie dohromady,“ uvádí Euronews.
Noví vojáci, které polská armáda hodlá nabrat, mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. „Francie a Německo přitom mají po dvou, Británie je jednu,“ srovnává web.
Procenta na zbraně
Polsko, které ze zákona musí na obranu vydat tři procenta HDP, podle vládních plánů hodlá příští rok investovat přes čtyři procenta HDP.
Nejvíce z evropských zemí NATO prozatím vynakládalo Řecko, a to 2,8 procenta HDP.
V závěsu za ním bylo Lotyšsko (2,3 procenta), Estonsko (dvě procenta), Rumunsko (1,9 procenta). Dvouprocentní hranice se snaží dosáhnout také Německo.
Francie, Kypr a Litva vydávají na obranu všichni po 1,8 procenta HDP.
Finsko jako nový člen NATO plánuje příští rok vynakládat na obranu 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
Česká vláda v dubnu schválila zákon, který do budoucna počítá se dvěma procenty. Pro letošní rok to ale bude 1,52 procenta HDP.