Článek
Pane náměstku, začnu aktuálním tématem. Bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk osočil vaši vládu, že připravuje vystoupení z Evropské unie. Je to pravda?
Jeho politická strana (Občanská platforma) často tvrdí, že se naše vláda snaží o odchod z EU. Ve skutečnosti to ale byla jeho strana a nikdo jiný, kdo v naší historii navrhl referendum o vystoupení. Dokonce to udělali hned dvakrát. Říkali, že chtějí zjistit, co si lidi myslí.
Polsko může EU opustit dřív, než kdokoli čeká, varoval Tusk
My žádné referendum o vystoupení z EU vypisovat nechceme. Jsme si naprosto jistí, že v EU chceme zůstat. Oni na nás takhle útočí z čistě vnitropolitických důvodů. Za těch šest let, co jsme ve vládě, jsem spekulace o takzvaném polexitu slyšel aspoň 20krát. Podle nich odcházíme z EU každé čtyři měsíce.
Jakákoli vláda, která by v Polsku navrhla odchod z Evropské unie, by byla za týden vyhnána
Takže vylučujete, že by za vaší vlády došlo k referendu o vystoupení z EU?
Absolutně to vylučuji, je to naprosto bez šance. Jakákoli vláda, která by v Polsku navrhla odchod z Evropské unie, by byla za týden vyhnána. Pro 70 až 80 procent Poláků je to nepředstavitelné, takže vyloučeno.
V polské vládě zastáváte funkci tajemníka pro záležitosti Iniciativy Trojmoří. Jaký je cíl tohoto projektu?
Hlavním cílem této spolupráce, kterou jsme zahájili v roce 2015, je navázat mezi našimi státy střední Evropy lepší spojení na ose sever–jih. Když jsme se v roce 2004 přidali k Evropské unii, tak jsme se pochopitelně primárně soustředili na propojení se Západem. Ostatně všichni chtěli, aby se náš kontinent po pádu železné opony opět sloučil.
Chtěli jsme být blíže Německu, Francii, být součástí EU. To se nám podařilo i přesto, že tomu hodně lidí tehdy nevěřilo. Současně jsme ale zanedbali snahu propojit se se státy našeho vlastního regionu.
Když se dnes chtějí Poláci dozvědět něco o České republice, tak spoléhají na informace z mezinárodních médií. Moc o sobě ve skutečnosti nevíme. Myslím, že to platí i pro vás v Česku. O dění v Polsku si čtete hlavně v západních zdrojích.
To je příklad toho, že se tak dobře neznáme, a to platí i v oblasti dopravy, infrastruktury, energetiky a digitalizace, což jsou hlavní priority Iniciativy Trojmoří.
Projekt Trojmoří: Plán, státy a jednotná střední Evropa v EU
Buď se můžeme předhánět v tom, kdo bude nejsilnější ve střední Evropě, nebo můžeme spolupracovat a společně tak získat větší sílu. V zemích Trojmoří bydlí 112 milionů lidí, to je zhruba 30 procent populace EU. Jsme jedním z nejsilnějších bloků v Evropě.
Nejsme proti EU, o tom to není. Chceme podporovat Evropu, ale chceme ji utvářet tak, aby fungovala podle našich představ.
Chceme, aby byla stejná kvalita života ve střední Evropě, jako je v Nizozemsku. Myslím, že se k tomu blížíme, ale ještě to bude trvat.
Mluvíte o stejné kvalitě života. Máte pocit, že se obyvatelé dvanácti států cítí zklamaní vývojem po vstupu do EU? V České republice se například neustále upozorňuje na dvojí kvalitu potravin v českých a například v německých supermarketech.
Neměli bychom si stěžovat, ve skutečnosti se nám docela dařilo. Podívejte se, jaká byla očekávání v roce 2004, když jsme vstupovali. Zdaleka ne všichni čekali, že se takto posuneme. Vždy bychom ale měli chtít víc, proč bychom se měli spokojit s tím, co máme teď? Máme obrovský potenciál a jako politici máme povinnost ho naplnit.
Třináct milionů korun denně. Soud napařil Polsku pokutu za Turów, Varšava chce těžit dál
V otázce dvojí kvality potravin dává naprostý smysl spolupracovat a využít tu synergii, abychom kolektivně dosáhli změny. V Polsku to je stejné. Často vidíme, jak jsou německé produkty kvalitnější a levnější než ty, co kupujeme tady v Polsku. Proč tomu tak je? Takhle prostě velké společnosti fungují, chovají se ke střední Evropě jinak než k té západní.
Chápu, že má Iniciativa Trojmoří hlavně podporovat výstavbu infrastruktury, ale myslíte, že by mohla fungovat také jako platforma pro vyjednávání v EU, podobně jako visegrádská čtyřka?
Nic bych proti tomu neměl, ale je pravdou, že tato skupina se zaměřuje spíše na spolupráci v infrastruktuře než na každodenní politiku. Nevylučoval bych, že se to v budoucnu změní, ale teď se opravdu soustředíme na naše projekty.
Podařilo se nám přilákat hodně investorů ze soukromého sektoru. Investiční fond Iniciativy Trojmoří je už docela úspěšný a velmi bychom si přáli, aby do něj vstoupila i Česká republika. Vím, že už na vládní úrovni probíhají jednání, a spoléháme na to, že se Češi brzy připojí, protože tohle je opravdu komerčně životaschopný projekt s potenciálním ziskem a přínosem pro celý region.
Bývalá americká administrativa slíbila do fondu vložit jednu miliardu dolarů. Změnilo se na tomto slibu něco s nástupem prezidenta Joea Bidena?
Američané nás podporují i nadále. Krátce po loňských prezidentských volbách přijal americký Kongres jednomyslnou rezoluci podporující Iniciativu Trojmoří. Pro byli jak demokraté, tak republikáni. V současné době se také hovoří o tom, že by se Američané měli k fondu připojit na komerční bázi.
Prezident Joe Biden se pomocí videohovoru účastnil letošního summitu v Sofii, takže to dokazuje, že se na podpoře ze strany USA nic nezměnilo. My jsme velcí zastánci transatlantických vztahů a to Američané vědí.
Jedním z cílů Iniciativy Trojmoří je snížit závislost střední Evropy na Rusku. Někteří evropští politici zase vyjadřují obavy, že se tato skupina bude vymezovat i proti Německu, čímž bude prohlubovat západo-východní rozdělení EU. Jak se na tuto kritiku díváte?
Německo je partnerem naší iniciativy. Jestli někdo říká, že se vymezujeme proti Německu, tak neví, o čem mluví. Jasně že jsou na jiné úrovni rozvoje než my. Nemůžeme porovnávat jejich infrastrukturu s tou naší, ale máme jejich podporu.
Rusko je něco jiného. Rusko je v současnosti proti Evropské unii jako takové, takže to je hrozba, které jako EU čelíme. Společně jsme v EU proti Rusku schválili sankce, nejde jenom o postoj Trojmoří. Myslím, že to je hrozba, kterou si snad každý uvědomuje. Přál bych si, abychom s Ruskem mohli mít normální vztahy, ale bohužel jsou příliš nevypočitatelní.