Článek
Deník připomněl, že světoví lídři, například George Bush či Viktor Juščenko, přicestovali do Říma o den dříve.
"Přiletěli jsme tak, jak nám určila italská strana - a to až po velkých problémech, protože Italové nejprve souhlasili jen s přijetím letadel prezidenta a premiéra," obhajoval zpoždění vicemaršálek Senátu Józef Zych v narážce na fakt, že do Vatikánu cestovalo několik set polských oficiálních činitelů -politiků, vládních představitelů, členů Sejmu a Senátu, regionálních parlamentů a samospráv.
Podle politologa Grzegorze Kostrzewy se polští politici měli v bazilice bezpodmínečně objevit: "Vzhledem k národnosti Jana Pavla II. se o to Poláci měli snažit, jak to jen šlo, a Italové jim to měli umožnit. Pokud se tak nechovala ani jedna strana, je to důkaz o očividné nepředvídavosti."
Naopak polský tisk uvítal, že Jan Pavel II. dokáže dělat zázraky i po smrti, protože současný a bývalý prezident, Aleksander Kwašniewski a Lech Walesa, si poprvé po deseti letech podali ruce.
Walesa to zhodnotil způsobem sobě vlastním: kompromis si prý vynutil Jan Pavel II., aby celému světu ukázal, že zázraky dokáže. Kwašniewski řekl: ,,Smíření si vyžadovala vážnost chvíle, byli jsme to dlužni Polákům i Svatému otci."
Nevraživost obou prezidentů sahá do volební kampaně v roce 1995. Tehdy se při jedné televizní debatě Walesa urazil, protože se s ním Kwašniewski nepřivítal.