Polovina iráckých sil odmítla bojovat po boku Američanů

Dempsey uvedl, že každý desátý člověk, který byl cvičen pro práci v iráckých bezpečnostních silách, skončil na straně rebelů bojujících proti koalici.

"Čtyřicet procent jich opustilo svou práci, protože se cítí zastrašeni a deset procent bojuje proti nám. Kolem 50 procent bezpečnostních sil, které jsme vybudovali za poslední rok, zůstalo pevných," uvedl velitel jednotky, která kvůli nepokojům musela v Iráku zůstat o tři měsíce déle. 

Dempsey nicméně přiznal, že bylo velmi obtížné je přimět k tomu, aby "zvedli zbraně proti spoluobčanům". "V tuto chvíli je velmi těžké je přesvědčit, že také Iráčané zabíjejí své irácké krajany a jiné muslimy. Je to něco, co nemohou akceptovat. Časem to ale pravděpodobně budou muset přijmout," uvedl Dempsey, jenž nadále věří, že "podpora koalice zůstává vysoká, ale že není zaručená."

Podle komentátorů je útěk Iráčanů z boje ranou pro americkou administrativu, která jimi chtěla nahrazovat postupně americké jednotky. Američany přitom oslabuje i odchod některých koaličních jednotek z Iráku.

Polský premiér Leszek Miller dnes dementoval zprávu některých světových agentur, podle nichž zvažuje stažení jednotek z Iráku.

"Vláda nikdy neuvažovala a neuvažuje, že by stáhla své vojáky z Iráku," řekl tiskové agentuře PAP mluvčí kabinetu Marcin Kaszuba. "Polsko bude v Iráku tak dlouho, jak to bude nutné. Do doby, než se tam situaci podaří stabilizovat," dodal. Reagoval tak na zprávy některých zahraničních agentur, které ve středu na základě vyjádření premiéra Leszka Millera uvedly, že Poláci zvažují stažení svých vojsk.

Sdělovací prostředky si zřejmě jako signál k odchodu z Iráku vyložily Millerovo vyjádření, že "problém (stažení polských sil) existuje". "Nemůžeme zavírat oči nad skutečností, že Španělsko a další opustí Irák," citovala média šéfa polského kabinetu.

Více by prý o strategii polských jednotek měl říci až nový premiér. Tím se s největší pravděpodobností stane exministr financí Marek Belka. Současný šéf kabinetu Miller totiž oznámil, že 2. května podá demisi.

Naopak po Španělech svůj odchod z Iráku oznámili i další země. K Hondurasu a Nikaraguy se přidala Dominikánská republika. Její vláda se rozhodla, co nejdříve stáhnout z Iráku svých 300 vojáků, kteří spadají pod španělské velení.

Také Norsko stáhne svou ženijní jednotku z mezinárodních sil, a to po uplynutí jejího mandátu 30. června. "Myslím, že bylo politicky korektní přispět ke stabilizaci v Iráku, ale nemusíme už pomáhat okupačním silám," řekl nedávno norský premiér Kjell Magne Bondevik.

Naopak Salvador se jako jediná latinskoamerická země rozhodl svých 380 vojáků v Iráku ponechat. Také italský premiér Silvio Berlusconi prohlásil, že kontingent v oblasti zůstane i po předání moci Iráčanům. Nemá-li se Irák proměnit ve druhé Kosovo, koalice podle něj nesmí odejít.